Anketa: Rozumějí studenti slovenštině?
Slovenština z České republiky zřejmě nikdy tak úplně nezmizí. Existují weby, kde spolu Češi a Slováci komunikují, velká část národa má na Slovensku příbuzné. Přesto se Slováci, kteří zde studují či pracují, setkávají s neporozuměním toho, co říkají. „Moji spolubydlící jsou ze Slovenska a nemám problém se s nimi domluvit, ale všemu zkrátka nerozumím,“ říká studentka Vyšší odborné školy publicistiky v Praze Magdalena Šuková.
Čeští studenti a mládež si totiž odvykli slovenštinu poslouchat a mluvit se slováky. „Schází motivace rozumět slovensky. Vzhledem k extrémní genetické příbuznosti češtiny a slovenštiny, ale není možné nerozumět vůbec,“ vysvětluje PhDr. Květoslava Musilová, která se vlivu slovenštiny dlouhodobě věnuje. Dodává, že děti na základních školách začínají velmi brzo rozumět, pokud si cíleně poslechnou souvislý text. Z naší strany tak jde spíše o pohodlnost. „Klíčová slova jsou podle mě v této oblasti příležitost slyšet slovenštinu a motivace,“ objasňuje Musilová.
Takže jak moc jsou v tomto směru pohodlní studenti VOŠP? Nebo jim motivace nechybí? Správně přečíst krátký text z internetového portálu deníku SME, se ukázalo jako větší problém, než by se zdálo. Žádný z našich studentů však z následujícího textu nepropadl.
Studentům jsme dali přeložit následující text: „Stále častejšie zist´ujeme, že zvieratá okolo nás zložito komunikujú. A dokonca napodobňujú človeka. V bazéne sa zrazu ozvalo: „Von, choď von.“ Potápač si napravil výstroj a začal stúpat´ k hladine. Vyliezol z vody, no ostatní len začudovane krútili hlavami, keď im hovoril o príkaze vyliezt´ z vody. Nikto na brehu nič podobné nepovedal.“
Nakonec se ukázalo, že studenti s porozuměním textu větší tedy problémy nemají. Ale trochu složitější slova jako „zrazu“ (najednou, pojednou) či „začudovane“ (udiveně, čudovat = divit se) jsou pro ně zkrátka španělskou vesnicí.
Anketa: Rozumíte předloženému textu ve slovenštině?
Daniela Sklenářová, 3. ročník
Foto: Simona Svobodová
Stále častěji zjišt´ujeme, že zvířata kolem nás složitě komunikují. A dokonce napodobují člověka. V bazénu se najednou ozvalo. „Ven, pojď ven.“ Potápěč si upravil výstroj a začal stoupat k hladině. Vylezl z vody a ostatní zúčastnění kroutili hlavami, když jim říkal o příkazu vylézt z vody. Nikdo na břehu nic podobného neříkal.
Vojtěch Tichava, 2. ročník
Foto: Simona Svobodová
Stále častěji zjišt´ujeme, že zvířata okolo nás složitě komunikují. A dokonce napodobují člověka. V bazénu se nejprve ozvalo. „Ven, běž ven.“ Potápěč si narovnal výstroj a začal stoupat k hladině. Vylezl z vody a ostatně jen začudovaně (tohle nevím) kroutil hlavou, když jim hovořil o příkaze lézt z vody. Nikdo na břehu nic podobného neřekl.
Bára Zmeškalová, 1. ročník
Foto: Archiv B. Zmeškalová
Stále častěji zjišt´ujeme, že zvířata okolo nás složitě komunikují. A dokonce napodobují člověka. V bazénu se najednou ozvalo. „Ven, pojď ven.“ Potápěč začal stoupat k hladině a vylezl z vody. Ostatní divně kroutili hlavami, když jim říkal o vylezení z vody. Nikdo na břehu nic takového nepovídal.