Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Angličtina z institucí Evropské unie nezmizí ani po brexitu

Velká Británie spustila článek 50 Lisabonské smlouvy. Za dva roky by tedy Spojené království mělo definitivně opustit Evropskou unii. Ačkoli po brexitu už žádná z členských zemí nebude mít jako takzvaný úřední jazyk angličtinu, řeč se z institucí EU nevytratí. „Je to hlavní komunikační jazyk,“ tvrdí překladatelka z Evropského parlamentu.

Brexit neznamená konec angličtiny v Evropské unii. Zachová se nejen jako druhý oficiální jazyk Irska a Malty (po irštině, respektive maltštině), nadále ho budou používat i instituce unie. „Anglické texty tvoří 70 % naší práce, je nemyslitelné, aby se tento jazyk přestal používat,“ říká překladatelka Nela Knapová, která je na půlroční stáži v Evropském parlamentu v Lucemburku.

Angličtina je jednou z „velkých“ pracovních řečí unie, vedle francouzštiny a němčiny. Konkrétně Evropský parlament však nekomunikuje jen v nich, překládá dokumenty do všech 24 oficiálních jazyků, aby byly přístupné každému obyvateli unie. „I když je snaha mít co nejširší jazykové portfolio, přece jen nejde zajistit, abychom ovládali všechny jazyky. V české jazykové jednotce jsou například překladatelé s finštinou, dánštinou či chorvatštinou, ale ne vždy se povede pokrýt všechny,“ vysvětluje Knapová.

Můstek k dalšímu překladu

Ve chvíli, kdy chybí překladatel do některého z jazyků, nastupuje takzvaný pivot, tedy text převedený do jednoho z „velkých“ jazyků. Tím bývá právě nejčastěji angličtina. Podle pivotu pak jednotliví překladatelé vytvářejí verze ve své mateřštině. Opačně však tento systém nefunguje. Jen rodilí mluvčí jsou totiž schopni vystihnout i jemné nuance významů.

Poslanci také často používají angličtinu jako zprostředkovací jazyk. To však někdy vede k potížím při překladu. „Řadu textů píšou nerodilí mluvčí, jejichž úroveň jazyka je různorodá. Občas třeba zavedou pro existující slovo nějaký vlastní význam, který musím rozšifrovat na základě kontextu. Nebo použijí zkratku, kterou nevysvětlí, a vyhledávání na internetu mi nabídne více možností. Nebývá lehké vybrat tu správnou,“ popisuje úskalí práce překladatelky v Lucemburku Knapová.

Konec by museli chtít všichni

Sama Knapová si neumí představit, že by se evropské instituce bez angličtiny obešly. Každý překladatel v parlamentu musí ovládat minimálně dvě řeči kromě své mateřštiny, z toho alespoň jeden z „velkých“ jazyků unie. A nejčastěji to bývá právě angličtina. V unii se však už některé hlasy požadující vyškrtnutí angličtiny ze skupiny oficiálních jazyků EU objevily. Navrhla to předsedkyně ústavního výboru Evropského parlamentu Danuta Hübnerová, podle níž by měla angličtina z Evropské unie po brexitu zmizet, protože ji Irsko ani Malta nemají registrovanou jako úřední jazyk.

S případným koncem angličtiny v evropských institucích by však musel souhlasit bez výjimky každý členský stát. „Jakákoli změna jazykového systému evropských institucí je předmětem souhlasu Rady ministrů, a to včetně Irska,“ uvedlo v prohlášení zastoupení Evropské komise v Irsku s tím, že na angličtinu sáhnout nenechá.


Nikola Sedloňová
Nikola Sedloňová
Mám ráda kulturu, především literaturu a divadlo. Aktivně se věnuji hudbě, zpívám v komorním sboru a hraji na příčnou flétnu. V Generaci 20 jsem působila dva a půl roku, přispívala jsem do všech rubrik vyjma sportu. Během posledního semestru jsem byla šéfredaktorkou tohoto magazínu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.