Američtí učitelé si na nic nehrají
Zažije evropský student při příjezdu do USA kulturní šok?
Nezažije nic ve smyslu nějakého obrovského překvapení, pokud něco tuší o amerického způsobu života a pokud dříve přišel do kontaktu s Američany. Jde spíš o drobnosti. Třeba v McDonalds jsem obsluhu lehce překvapil, když jsem ráno chtěl Big Mac, protože ten je přeci až k obědu. Spíš si člověk uvědomí, co z Evropy nevnímal. Hrozně se mi líbí jejich přístup k většině služeb. V Evropě se buď snažíme mít všechno dokonalé nebo to nefunguje vůbec. Tady prakticky nic není úplně perfektní, ale všechno funguje na úrovni „good enough“.
Liší se nějak realita na škole v Greeley od tvých představ před odjezdem?
Před odjezdem jsem o škole poměrně dost četl a díky technologiím typu Google Street View i viděl okolí školy, takže u školy samotné se nic neliší. Překvapila mne ale fakulta, pod kterou mám zapsanou většinu předmětů. Nečekal jsem, jak moc jsou vidět peníze — at´ už jde o vybavení učeben nebo vzhled budovy ve srovnání se zbytkem školy.
Je studium náročnější než v Praze?
Studium je hlavně průběžnější. Na každou hodinu se musím připravovat, číst učebnice a podobně. Učitelé očekávají, že student si před hodinou fakta načetl z učebnice, a o přednášce samotné už jen rozebírají některé zásadní pojmy. Kurzy jsou také vyučované častěji, většinou dvakrát až třikrát týdně. V Praze na některé předměty člověk nemusí celý semestr udělat vůbec nic.
Jaký je vztah učitelů a studentů? Je tamní přístup přátelštější?
Ač se nechci nikoho dotknout, tak američtí učitelé se ke studentům chovají mnohem kamarádštěji, na nic si na rozdíl od některých svých českých kolegů nehrají, i když mají mnohem bohatší profesní zkušenosti i lepší publikační činnost. Zatím jsem nezažil, že by se mě někdo z učitelů nebo zaměstnanců školy snažil úmyslně vydusit na nesmyslech a rádoby důležité cedulce na dveřích, což se mi na VŠE stalo.
Podle pravidel pro studenty, která na univerzitě platí, škola do značné míry sleduje chování žáků i za svými branami. Jak taková kontrola probíhá?
Bydlím s dalšími jedenácti studenty v rodinném domě, který vlastní univerzita, musím tedy dodržovat univerzitní pravidla. Hodně tady hlídají alkohol, v domě je několik studentů pod 21 let, takže nesmíme mít nikde ve veřejných prostorách domu ani prázdné lahve od alkoholu. Univerzita to každý týden náhodně kontroluje. Inspektoři ale nesmí nic otevřít, takže lednice jsou ze tří čtvrtin zabrané právě alkoholem. A nebyl ani problém se dohodnout s některým zaměstancem školy na odvozu k „liquor store“, tedy obchodu s alkoholem. Pravidla jsou nicméně celkem pochopitelná, v USA se lidé hodně soudí a při průměrném věku prváků 17 až 18 let je hlídání třeba. Koneckonců, jsou poprvé bez dozoru. V rámci samotných kolejí vládne ještě tvrdší režim. Takzvaný resident advisor, což je něco jako táborový vedoucí, drží večerku a prváci musí mít dokonce povinně zaplacenou celodenní stravu ve školní menze, což je položka okolo 40 000 korun za semestr. A alkohol zde neexistuje v žádné podobě.
Kdybys měl vypíchnout jednu věc, ve které by se americké vysoké školy mohly inspirovat od českých a naopak, co by to bylo?
Americké by mohly přidat na náročnosti učiva, protože některé předměty začínají doslova od nuly. Ale to je všechno. České by určitě měly zapracovat na přípravě studentů na hodiny. Pak u nás profesoři jenom předčítají fakta, nediskutují. A je tu ještě již zmíněný přístup profesorů ke studentům. Není tak formální a to zlepšuje jejich vztahy.