Američané si právo na zbraň nenechají vzít. I přes palbu kritiky
Politici jsou však pod tlakem a čeká se od nich nějaké řešení, ale to nebude lehké. Silná zbrojařská lobby v čele se společností NRA sponzoruje republikány. Ti se pak při hlasování o změně legislativy odvolávají v kongresu na druhý dodatek Ústavy.
Hlavním argument republikánů je pak právě historie a tradice. Vždyt´ první boom zbraní v Americe přišel už po občanské válce (1861–65), kdy se většina mužů se zbraněmi naučila zacházet. Po tomto konfliktu se zbrojařský průmysl začal zaměřovat i na běžné obyvatele a svůj vliv si drží dodnes, ačkoliv nyní k němu potřebuje i vládní podporu.
Je fér připustit, že kolem práva na držení zbraní v USA panuje i řada fám a nepravdivých informací. Ze zákona, jehož název se dá přeložit jako „doktrína hradu“ (castle doctrine), který dává možnost chránit dům střelnou zbraní, vychází snad ta nejznámější fáma. Podle ní může být beztrestně zastřelen kdokoliv, kdo bez dovolení vstoupí na cizí pozemek. Jenže v žádném z 50 států by takové „právo“ před soudem neobstálo.
Pivo nebo samopal
Ani argument, že si zbraň v USA může snadno koupit kdokoliv starší 18 let, není úplně pravdivý. Rozhodně je absurdní, že si střelec z Floridy mohl koupit legálně zbraň dříve než pivo v baru, nicméně každý, kdo chce v Americe získat zbraň, musí splnit dle federálního zákonu jedenáct různých podmínek. Policie pak zamítne žádost každého, kdo měl například v minulosti problém s drogami nebo třeba s napadením. Klíčová je bezúhonnost žadatele, která je nastavena ještě přísněji, než v České republice při žádosti o zbrojní průkaz.
Američané jsou na svou ústavu silně fixovaní. Držení zbraně jim dodává svým způsobem pocit svobody, který je pro ně tolik důležitý. Navíc fakt, že zbraně mají v zemi silnou tradici, ovlivňuje myšlení celé společnosti, a ta se pušek a pistolí dobrovolně nezbaví. Sama si tedy musí přebrat, nakolik se bude cítit spoluzodpovědná za další masakr, který dříve či později opět přijde.
