Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Američané berou koronavirus jako chřipku. Nechtějí se moc omezovat, myslí si česká au pair žijící v USA

Minulý rok přerušila Aneta Pfeiferová (21) studium v Praze a začátkem září odjela do Spojených států jako au pair. V USA nadále zůstává, i když se celý svět potýká s pandemií koronaviru. Do Česka se momentálně vrátit nechce. Brání jí v tom případná ztráta práce a strach, aby doma nenakazila rodinu. Podle Pfeiferové jsou Američané o koronaviru informovaní, ale případná větší omezení, jako například v České republice, odmítají a nechtějí si nechat poroučet.

I přes pandemii koronaviru jste zůstala ve Spojených státech. Proč jste neodjela domů?
K návratu do Prahy jsem neměla a ani nemám důvod. V Česku bych v současnosti neměla zaměstnání. Musela bych tedy obíhat úřady ohledně sociálního a zdravotního pojištění. Čemuž jsem se v momentální situaci chtěla raději vyhnout. Moje hostitelská rodina zůstala od začátku dubna pro jistotu v karanténě a pracovala z domova. Riziko nakažení bylo tedy minimální. Bála jsem se ale, aby mi neřekli, že mě už nepotřebují. To by pro mě znamenalo buď návrat do Čech, nebo hledání nové hostitelské rodiny. V Praze bych teď kvůli pandemii jen obtížně sháněla práci.

Takže jste ani nepřemýšlela, že využijete možnost návratu? 
Znám několik au pair z mého okolí, které se rozhodly kvůli pandemii vrátit za svou rodinou, ale mně to přijde zbytečné. Asi bych uvažovala jinak, kdyby byl doma někdo z blízkých nakažený a hrozilo by mu smrtelné nebezpečí. Takhle si ovšem myslím, že bych spíše vystavila sebe a svou rodinu v Česku zbytečnému riziku nakažení.

Jak v izolaci v cizí zemi vnímáte raketově rostoucí počty nakažených?
Ze začátku jsem byla zmatená z toho, co se děje. Denně jsem četla články na českých i na amerických serverech. Na instagramovém profilu NBC News jsem každý den sledovala aktualizovanou mapu nakažených v USA. Řídím se tím, co platí v Česku – když jdu ven, mám na sobě roušku. A překvapivě nejsem jediná. Málokdy se stane, že potkám někoho bez roušky, i když jejich nošení tu zatím není povinné. Například Colorado má v současné době přes dvacet čtyři tisíc nakažených a v okresu Douglas, poblíže města Denveru, kde se momentálně nacházím, se naštěstí nevyskytuje tolik případů. K dnešnímu dni (9. května 2020, pozn. red.) je přes šest set nakažených a dvacet sedm mrtvých. Osobně ale nikoho neznám.

Můžeme jen doufat a čekat, že se nenakazíme

Říkala jste, že sledujete česká média. Jak poukazují na problematiku ta americká?
Přijde mi, že co se napíše v České republice, je tady o pár dní až týdnů později. Česká média proto čtu více. Jediné americké portály, které sleduji, jsou CNN a The New York Times. Řekla bych, že média koronavirus vnímají podobě jako v Česku, i když s časovým prodlením. Rozhodně pandemii nebagatelizují. Můžeme zatím jen čekat a doufat, že se nenakazíme. Víc dělat snad ani nejde. Hodně lidí je naštvaných, že musí stornovat dovolené. Sama jsem musela zrušit pět cest, ale pořád si myslím, že je lepší ztratit peníze než riskovat zdraví. Sice nejsem v rizikové věkové skupině, ale jsem astmatik, takže nehodlám pokoušet štěstí.

Jak to máte jako astmatik se zdravotním pojištěním a péčí, kdybyste se náhodou nakazila? Amerika je v tomhle směru dost odlišná…
To byla jedna z prvních věcí, která mě zajímala. Naštěstí nám přišel informační e-mail od agentury, přes kterou tady jsem. Ubezpečila nás, že naše pojištění kryje i případné nakažení koronavirem.

Amerika je sice svobodná země, ale lidé by měli brát situaci vážně

Jak se před možným nakažením koronavirem chrání lidé kolem vás?
Musím říci, že většina místních se chová zodpovědně. Například v obchodech mají prodavači roušky a rukavice. Po každém zákazníkovi dezinfikují vše, čeho se kupující dotkl. Venku si ústa i nos zakrývá mnoho lidí. Samozřejmě se najdou případy, kdy se pubert´áci schází ve skupinách a na nějaké ochranné pomůcky nemyslí. Je to však vážně jen ojediněle. Osobně jsem se s tím nesetkala.

Je ve vašem okolí znát panika, jak obecně ukazují média?
V Douglasu jsou už Američané poměrně v klidu. Ze začátku tu ale šílenství bylo. Lidé skupovali hygienické potřeby, jak bylo vidět i v televizi. Brzy jim ale došlo, že tolik toaletního papíru nespotřebují ani za deset let, tak jej chtěli do obchodu vrátit. Obchodníci se jim v podstatě jen vysmáli. 

Jsou podle vás obyvatelé v Americe o nákaze dostatečně informovaní?
Většinou ví, co by měli dodržovat. Problém je, že jim to nikdo nenakáže. Záleží jen na nich, jestli se těmito radami budou řídit. Roušky jsou dobrovolné, obchody se nezavírají. Prezident Trump ale například dočasně zastavil migraci do Spojených států. Oproti Česku Amerika povinnou karanténu příliš neřeší. Lidé to tu vnímají spíše jako chřipku, která zdravému člověku žádné velké komplikace nezpůsobí. Američanům se rozhodně nelíbí, když jim někdo odpírá jejich svobodu a přikazuje jim zůstat doma. Častokrát se ozývají, že žijí ve svobodné zemi, kde si každý může dělat, co chce.


Kateřina Žlabová
Kateřina Žlabová
Na Vyšší odborné škole publicistiky studuji třetím rokem. Mám za sebou pár let studia grafického designu, polygrafie a umění. Svůj volný čas většinou trávím doháněním povinností a venčením psa.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.