Štítek: is_archive

Už více než rok jsou žáci i učitelé – kromě pár návštěv školy – doma. Kvůli pandemii koronaviru se výuka přesunula do on-line prostředí, což není z dlouhodobého hlediska nic přínosného jak pro kantory, tak pro studenty. Učitelům chybí kontakt s dětmi a některé už postihl i syndrom vyhoření. Jiní ale ještě dokážou najít na distanční výuce i pozitiva.

Češi ztrácejí schopnost se srozumitelně a spisovně vyjadřovat. Jedná se zejména o mladší generace, které zanedbávají čtení knih, mají malou slovní zásobu a většinou komunikují na sociálních sítích. Tam se na gramatiku nedbá vůbec. Podle některých studentů i odborníků může za pochroumaný vztah mladých k mateřskému jazyku také přístup učitelů ve školách či nudná forma vyučování.

Povolejme mediky znovu do boje proti koronaviru. Přesně takový je plán ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO). Kvůli narůstajícím číslům nakažených zdravotníků v České republice se totiž některé nemocnice potýkají s nedostatkem personálu. Z toho důvodu Prymula navrhuje podobný scénář jako vláda na jaře, kdy povolala studenty medicíny do první linie. Oslovení medici ale chtějí raději dostudovat, aby mohli pomoci jako plnohodnotní lékaři.

Novodobé české dějiny v sobě skrývají dostatek zápletek a silných okamžiků na to, aby výsledkem nebyly jen strohé učebnice, ale i úspěšná počítačová hra jako je Attentat 1942. Tým českých vývojářů z Karlovy univerzity a Akademie věd ji ve spolupráci s historiky a učiteli původně vytvořil hlavně jako učební pomůcku. Herní zpracování období po atentátu na Heydricha a následujících perzekucí během druhé světové války mělo tak dobré ohlasy, že vznikla i verze pro širokou veřejnost.

Originální způsob jak si zpestřit školní poznámky nabízí vytváření takzvaných myšlenkových map. Jde o způsob, při kterém lidé nezaznamenávají přednášku pouze prostřednictvím textu, ale také pomocí různých obrázků, linií nebo barev. Taková forma je poměrně oblíbená i u studentů, kterým přijdou klasicky psané poznámky nudné a nezapamatovatelné. Tyto tzv. mind mapy by totiž měly být hlavně jednoduché a přehledné. I takto kreativní postup má ale své nevýhody, a to zejména v časové náročnosti.

Papírové učebnice a psaní poznámek jsou na některých středních školách v Praze pasé. Studenti používají v hodinách tablety, které využívají jako elektronické knihy a pracovní sešity. Výuka je tak pro ně mnohem zajímavější a rychlejší.

Stále více lidí čte knihy pouze v jejich elektronické podobě. Čtečky knih nyní dělí společnost na jejich milovníky a odpůrce. Přesto by však elektronické knihy mohly významně pomoci dětem ve škole.