Štítek: is_archive

Český fotograf Martin Stranka vytvoří svou spopecifickou technikou koláže jen několik děl do roka. Osmnáct z těchto fotografií představil na své první velké tuzemské výstavě Dechem v pražském Mánesu na začátku března. Prodejní výstava představovala průřez Strankovou tvorbou za posledních 14 let. Ačkoli měla trvat celý měsíc, kvůli nařízení vlády ohledně koronaviru byla předčasně uzavřena. Přesto u českého publika vzbudila zájem a za jedenáct dní ji navštívilo přes 13 tisíc lidí.

Sílu a odvahu celkem deseti sportovců, kteří se postavili nacistické či komunistické totalitě, připomíná výstava Nestáli stranou. K vidění je v galerii Písecké brány v Praze až do konce listopadu. Jedinou ženou mezi vybranými sportovci je držitelka sedmi zlatých olympijských medailí, slavná gymnastka Věra Čáslavská.

Studentka Vyšší odborné školy publicistiky Kateřina Klabzubová ve spolupráci s Tyflocentrem Ústí nad Labem nafotila benefiční kalendář. Zároveň se podílela i na výstavě, která má na snímcích a textových medailoncích přiblížit veřejnosti příběhy nevidomých a jejich koníčky. 

Příběhy, vzpomínky i osudy lidí v Československu přinesla výstava Totalita zblízka. Zejména studentům ukázala, jak vypadala období nacistické a komunistické totality. Návštěvníci mohli na vlastní kůži zažít třeba jak vypadal výslech StB. Právě interaktivitu výstavy žáci oceňovali nejvíce.

Klíčové dokumenty moderních českých i slovenských dějin jsou poprvé v historii přístupné veřejnosti. V Praze ji ke zhlédnutí nabízí nově otevřené Národní muzeum při příležitosti oslav 100. výročí založení Československa. Vedle slavné Mnichovské dohody je ve vitrínách také První a Druhá vídeňská arbitráž, Pittsburská dohoda nebo Protokol Hácha-Hitler.

Přes sto uměleckých děl slavného impresionisty nabízí vídeňská galerie na unikátní výstavě. Návštěvníci se na ní mohou zasnít nad zimními krajinami v mlze, normandskými útesy a skalami nebo hladinami, které jsou plné leknínů. Sebrané dílo Clauda Moneta v Albertině zůstane do 6. ledna 2019, už teď je o něj ale obrovský zájem.

Svatební zvyklosti a tradice prošly za uplynulých 200 let velkou proměnou. Některé z nich, jako například rozbíjení talíře či přenášení nevěsty přes práh, se dochovaly až dodnes. Jiné se postupem času vytratily či proměnily. Svatební zvyky a etiketu 19. století přibližuje Muzeum Kouzlo starých časů v Praze, ve kterém je až do konce května k vidění výstava s názvem Svatební výbava.

V knihách a filmech Pán prstenů jsou skřeti zlé a krvelačné bytosti, před kterými ostatní postavy většinou utíkají. Na brněnskou výstavu Snaga: Jeden kmen se ale za nimi vypravovaly celé davy. Skupina Snaga, která se zabývá výrobou skřetích kostýmů a dekorací, vtahuje návštěvníky výstavy do fiktivního světa. A to pomocí fotografií a smyšlených povídek. Ztvárňování skřetů je pro členy uskupení životním stylem. Výrobě některých kostýmů věnují i celé roky.

Optické iluze dokážou vyvést z rovnováhy nejen mozek, ale i celé tělo. Výstava Klamárium v Národním technickém muzeu v Praze ukazuje, že ošálit lidské vnímání není až tak těžké. Podle jednoho z autorů výstavy, psychologa Radovana Šikla, stačí vzbudit u diváka dojem, že objekty před ním jsou zcela běžné. Ale pozor – ne na každého klamy fungují.

Umělci by lidem do pochopení děl neměli mluvit. Věta, kterou sochař a malíř Jaroslav Róna začal svůj výklad na jeho jediné komentované výstavě. Po dvaceti letech se tak vrátil do Domu U kamenného stromu, kde jsou k vidění jeho díla.