Štítek: is_archive

Vysokoškolákům začíná jedna z nejstresovějších částí roku, kterou je zkouškové období. Přípravy prožívá každý student jinak, ale vlivy, které mají dopad na jejich úspěšnost, jsou pro všechny stejné. Přesto si podle odborníků musí jednotlivci utvořit své vlastní podmínky na míru.

Ruská invaze na Ukrajinu v lidech nastartovala velkou vlnu solidarity. Podporu v České republice vyjadřují nejen vysoké školy, ale i samotní studenti. Ti kromě sbírek pořádají i manifestace. Aktivní jsou ale i čeští studenti v zahraničí.

GLOSA: Vysokoškoláci by měli platit školné zhruba patnáct tisíc korun za semestr. Takovou částku v prosinci vystřelil do vzduchu guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Neměl by to být problém, vždyť stejné peníze podle něj studenti propijí v hospodě za dva měsíce. Jak na takové číslo přišel, zůstává záhadou. Při pražské ceně kolem 40 korun za půllitr piva by to odpovídalo spotřebě úctyhodných šesti kousků na den. Za to by se nestyděl ani zkušený alkoholik.

O české univerzity je z řad cizinců každý rok velký zájem. Někteří z nich vyjíždějí na krátkodobý pobyt v rámci edukativního projektu Erasmus. Jiní si troufají získat celý vysokoškolský titul na vlastní pěst. Jen vloni vzrostl počet zahraničních odvážlivců o dlouhodobé vzdělávání v tuzemsku o více než osm procent. Českou republiku většinou vybírají kvůli kvalitnímu vzdělání, bezpečnosti a nízkým nákladům na život. Pro mnoho z nich je však strašákem náš jazyk.

Divadelníci a moderátoři mají podle bývalého studenta Vyšší odborné školy publicistiky (VOŠP) Jan Burdy společné, že jdou s kůží na trh. Coby moderátor Českého rozhlasu Plus a vedoucí souboru Náplavka o tom ví své. Protože je mu práce divadelníka bližší, uvažoval, že by se vzdal moderování. Nakonec však zůstal u obou čínností.

Jasmine Zhangovou (21) si prarodiče odvezli z rodné Prahy do Číny, když jí byl rok. Do Česka se vrátila v jedenácti letech bez znalosti jazyka. Bariéru postupně překonala a po maturitě se rozhodla pokračovat ve studiu v Číně. Kampus, ve kterém bydlí, může rozlohou připomínat město. Univerzitu totiž navštěvuje asi čtyřicet tisíc studentů. Proto pro tamější vysokoškoláky ohledně místa platí přísloví „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

Mnohé studenty distanční výuka nebaví. Čím dál více jich na vysokých školách právě kvůli on-line režimu končí a začínají raději pracovat. Veliký zájem zažívají i školní a akademické psychologické poradny, které mladým radí, jak složité období zvládnout.

Odchod od rodičů a osamostatnění se je důležitým životním milníkem. Mladí Češi ale toto rozhodnutí odkládají v průměru na 26,4 let, což je podle průzkumu Českého statistického úřadu nad průměr Evropské unie. Dívky jsou však v tomto ohledu vyspělejší. „Chlapci jsou fixovanější na matku více než slečny. Mladí jedinci osamostatnění odkládají také kvůli tomu, že v rodině často chybí mužský element, který by je vyslal do světa,“ říká k tématu dětský psychiatr Peter Pöthe (50).

Tisíce studentů navštívily brněnské výstaviště, ve snaze vybrat si vysokou školu. Od 31. října do 3. listopadu se tam konal Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus 2017. Středoškoláci mohli navštívit stánky většiny českých vysokých škol a také zahraničních univerzit, například z Velké Británie a Číny.

Diplom v kapse není automaticky zárukou dobré pracovní pozice. Přestože čeští vysokoškoláci nacházejí uplatnění obvykle sami, i oni občas potřebují s hledáním pomoci od úřadu práce. S největšími problémy se potýkají absolventi ekonomických, zemědělských, obchodních a pedagogických oborů, které dlouhodobě nenabízejí dostatek pracovních míst.