Štítek: is_archive

Divadelníci a moderátoři mají podle bývalého studenta Vyšší odborné školy publicistiky (VOŠP) Jan Burdy společné, že jdou s kůží na trh. Coby moderátor Českého rozhlasu Plus a vedoucí souboru Náplavka o tom ví své. Protože je mu práce divadelníka bližší, uvažoval, že by se vzdal moderování. Nakonec však zůstal u obou čínností.

GLOSA: „Chybí mi Havel“, objevuje se často na sociálních sítích. Heslo bylo vyskládané i teď 17. listopadu ze svíček na Národní třídě. Po éře Václava Klause a milovníka Východu Miloše Zemana se možná není čemu divit. Od chvíle, kdy první porevoluční prezident zemřel, a důstojných státníků se České republice nedostalo, se Havel stále častěji používá jako jakýsi morální barometr. K naší vlastní škodě.

Robert Kostner vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, ale jeho profesní cesta vedla do školství. Na Vyšší odbornou školu publicistiky (VOŠP) přišel v roce 2009 a spolu s ředitelem Petrem Uherkou vytvořil nový vzdělávací systém, který rozdělil výuku na jednotlivá mediální zaměření a zavedl mezinárodní kreditový systém. Na škole působil zejména jako zástupce ředitele, ale dostal se i k samotné výuce.

Minulý měsíc oslavil 81. narozeniny a stále pomáhá svým kolegům v nemocnici. Profesor Pavel Pafko je jedním z největších odborníků na hrudní a břišní chirurgii v Česku. Letos si připomene 24. výročí od své první transplantace plic, kterou úspěšně provedl bez asistence. Přes své úspěchy působí skromně a často chválí své kolegy.

Fakt, že film Kolja oslavil už pětadvacetileté výročí, mnoho lidí zaskočil. Někteří si ale na jeho premiéru v pražském kině Blaník vzpomenou ještě nyní. Ačkoli snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný počin, dnešní mladou generaci už moc nezajímá. I kvůli tomu, že nerozumí kontextu některých scén. Naopak starší ho řadí mezi to nejlepší z české kinematografie.

I přes chladné a sychravé počasí se v parku Kampa scházejí první návštěvníci výstavy Rudé století. Expozice pomocí panelů připomíná vznik Komunistické strany Československa (KSČ) v roce 1921 a její následné působení, které mimo jiné po čtyři desetiletí určovalo osudy všech tehdejších občanů. Už při úvodních slovech organizátorů akce nasazují diváci vážné výrazy, následujících třicet minut totiž budou konfrontovaní s dějinami strany.

Sběratelka umění Meda Mládková oslavila 101 let. Za svůj dlouhý život si vybudovala silné renomé napříč českou společností. S manželem Janem Mládkem založila nadaci a vybudovala muzeum na Kampě, kde je uložena sbírka děl nevyčíslitelné hodnoty. Přesto odkaz Mládkové pomalu upadá a dnešní mladá generace na její přínos české kultuře zapomíná.

Československý skaut byl za dobu své existence třikrát zakázán. Poprvé nacisty za druhé světové války, poté komunisty po roce 1948 a po krátkém obnovení znovu v sedmdesátých letech. Veřejnosti se opět otevřel až po sametové revoluci v roce 1989. Od jeho třetího obnovení uplyne v prosinci 30 let.

Stejně jako před třiceti lety, i letos nesl průvod z Albertova na Národní třídu název Vezmi s sebou květinu. Právě těmito slovy začínal text letáků, který v listopadu 1989 zval studenty k připomenutí uzavření vysokých škol nacisty o půl století dříve. Tuto neděli 17. listopadu 2019 se na vzpomínkový průvod k začátku sametové revoluce vydalo přes deset tisíc lidí.

Podívat se do bydliště oblíbených knižních nebo filmových hrdinů bývá často snem mnoha dětí. A pokud člověk patří k obdivovatelům časopisu Čtyřlístek, nemusí za ním cestovat daleko. Městečko Třeskoprsky, ve kterém hlavní hrdinové bydlí, sice na mapě neexistuje, ale existují na ní Doksy u Máchova jezera, které autor komiksu jen přejmenoval. Při procházce okolím se tak dají najít místa, která malíř a spisovatel Jaroslav Němeček poprvé před padesáti lety v příbězích zachytil.