Štítek: is_archive

Rodina a přátelé vzpomínají na prince Philipa jako na vtipálka, nadšence do sportu i kultury. Vévoda z Edinburghu zemřel 9. dubna v nedožitých sto letech. Svůj život měl už od ranného mládí velmi pestrý. Námořnickým poručíkem se stal ve 24 letech, o dva roky později se oženil s budoucí královnou Alžbětou II. Nakonec žil po jejím boku více než sedm desetiletí.

Vysídlení Sedlčan patří mezi méně známé příběhy druhé světové války. Obyvatelé tohoto města se museli vystěhovat ze svých domovů, když na tomto území zřídili nacisté v letech 1943 až 1945 výcvikový tábor německých jednotek Schutzstaffel (SS). Domy obyvatel posloužily jako ubytování pro vojáky či jako cíle tanků. Příběh města připomíná v Městském muzeu výstava s názvem 75. výročí vystěhování Sedlčanska.

Válka ve Vietnamu je zejména pro USA stále silné a bolestivé téma. Jak se na zkušeného režiséra Stevena Spielberga sluší, s převedením i takto náročného námětu na filmová plátna si poradil elegantně. Snímek Akta Pentagon: Tajná válka ukazuje dramatický střet mezi nezávislými novinami, které o konfliktu informovaly veřejnost, a vládou USA. Historický film o jednom momentu amerických dějin tím získává zajímavý přesah do současnosti.

V Afghánistánu zuří válka už dlouhých 35 let. Lidé odtud utíkají nejen za lepším životem, ale i za kvalitnějším vzděláním. Jednou z takových je i šestadvacetiletá Palwasha Yari. Ta nyní už pátým rokem žije s manželem v Ústí nad Labem a plánuje studium na Karlově univerzitě. Z počátku měla Palwasha problémy začlenit se do české společnosti. Nyní má pocit, že se problémy paradoxně prohlubují – lidé na ni pohlížejí s větším strachem, kvůli její národnosti i stylu oblékání.

Strach, úzkost a vztek. Takové pocity se probouzejí v mladých, když pomyslí na druhou světovou válku. Studenti doufají, že podobný masový konflikt se již nikdy nebude opakovat. I po uplynutí sedmdesáti let od konce tohoto celosvětového střetnutí není lidem válka lhostejná.

„Nevšímala jsem si rozstřílených budov, spíš jsem hledala dětská hřiště, kde jsem si mohla hrát,“ vzpomíná Nina Jaganjacová (22) na to, jak koukala na válku dětskýma očima. V Praze žije už 20 let, ale narodila se v Sarajevu roku 1990, tedy dvanáct měsíců před začátkem rozpadu Jugoslávie. Kvůli následné občanské válce v Bosně a Hercegovině opustila ve třech letech rodnou zemi. S matkou a starší sestrou Sárou uprchly nejdříve do Srbska a v roce 1993 do Česka, kam poté přijel i její otec a kde žije Nina s rodiči dodnes.

Na konci druhé světové války se stal partyzánem, na jeho životě se ale více podepsal rok 1968. Strmý kariérní pád postihl i rodinu pana Jaroslava (84), který po rozhovoru projevil přání nezveřejňovat své příjmení.

Světovou ekonomiku začíná děsit nový trend. Sotva se křivka vývoje hospodářských výsledků dostala do růstové fáze, začíná jí ohrožovat vidina měnové války.

Srpnová „rychlá válka“ mezi Ruskem a Gruzií se stala jedním z nejspornějších konfliktů roku 2008. Celý svět měl tehdy upřenou pozornost k probíhajícím letním olympijským hrám. Načasování celé akce tak vyvolalo mnoho otázek. Student z Gruzie Nick Bolkvadze (21) zažil rusko-gruzínskou válku na vlastní kůži. Od začátku nevěřil v pravdivost oficiálních informací. O událostech v Gruzii, ale i o jeho cestě do České republiky, jsme si povídali v rozhovoru pro Generaci 20.