Štítek: is_archive

V důsledku války na Ukrajině se Česká republika potýká s velkou vlnou válečných uprchlíků. V tuzemsku se vytvořil konsenzus o podpoře a lidé začali Ukrajincům ve velkém pomáhat. Pořádají se finanční a materiální sbírky, angažuje se i stát. Začínají se ovšem objevovat i názory, že veškerá státní pomoc je na úkor sociálně slabších občanů Česka. Podle odborníků souvisí tyto názory s nepohodlím, které z konfliktu plyne.

KOMENTÁŘ: Když proruské weby vysílají do světa výmysly a vydávají je za informace, veřejně tím škodí. Ať už jedincům, kterým výplach v podobě fake news zatemní mozek, nebo celospolečenské náladě. Horší ale je, když někdo považuje vykročení správným směrem, jako je zákaz šíření dezinformací, za cenzuru. Někteří novináři si zřejmě spletli na jaké straně stojí a začali se na sociálních sítích zlobit kvůli omezování svobody slova. Tím ale bojují za šíření lží v extrémně vypjaté době.

Režisérka Michaela Pavlátová (61) vytvořila animovaný snímek o člověku, který opustí vše, na co byl zvyklý, a stane se migrantem. Když na filmu pracovala, nikdo netušil, jak nadčasovým se stane. Afghánistán v rukou Tálibánu a válečný stav na Ukrajině totiž zapříčinil masovou migraci, při které zmíněné země každý den opouštějí tisíce lidí s vidinou bezpečné budoucnosti. Sdělení příběhu tak nabírá na nečekané naléhavosti.

Ruská invaze na Ukrajinu v lidech nastartovala velkou vlnu solidarity. Podporu v České republice vyjadřují nejen vysoké školy, ale i samotní studenti. Ti kromě sbírek pořádají i manifestace. Aktivní jsou ale i čeští studenti v zahraničí.

REPORTÁŽ: Trvalo jen několik málo hodin, aby se ukrajinská komunita v Praze semknula a ještě ve čtvrtek odpoledne vyrazila na Václavské náměstí protestovat proti ruské invazi. Akce s názvem Praha stojí za Ukrajinou se ale zúčastnili i Češi a další cizinci, včetně Rusů a Bělorusů. Žlutá a modrá barva se objevovala na transparentech, lidských tvářích i oblečení. Nálada jako by se každých pět minut měnila. Bezmoc a pláč střídal vztek, pospolitost účastníky akce ale neopustila ani na chvilku.

GLOSA: Být Rusem v Česku není zrovna výhra, minimálně od okupace v roce 1968 až k válce s Ukrajinou se tu nesetkává s otevřenou náručí. Češi mnohdy vnímají Východoevropany jako vodkou posilněné dělníky v Adidas teplákové soupravě. I když protestují a nesouhlasí s konfliktem, pro část lidí stejně nesou kolektivní vinu za dění na Ukrajině. Tato část lidí soudí Rusy podle Putina a přes to tank nejede.

Svět se připravuje na konflikt, který by mohl vyústit ve válku. Vladimirovi Putinovi se nelíbí, že chce Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO), čímž se jasně profiluje jako prozápadní. Existuje proto intervence ukrajinského území. Zda o ni ruský prezident doopravdy stojí, zatím není jasné. Ukrajina má ale podporu Západu, který je v případě narušení její suverenity Ruskem připraven zasáhnout.

Ukrajina má před sebou druhé kolo volby prezidenta. Koná se 21. dubna a svůj post v něm může obhájit současná hlava státu Petro Porošenko, nebo se do čela postaví komik Volodymyr Zelenskyj, muž bez politické zkušenosti. Druhý jmenovaný má ale větší naději na vítězství, protože Ukrajinci jsou zklamaní z vlády Porošenka, který sliboval ukončení občanské války a odstranění korupce.

Jen za první pololetí roku 2018 přišlo z Ukrajiny do České republiky za prací přibližně 5 600 lidí. Oproti předchozím rokům přijíždí čím dál více Ukrajinců s vysokoškolským vzděláním. Zajistit si lepší pracovní podmínky a zkrátit čekací lhůtu na vízum jim pomáhá projekt Režim Ukrajina.

Ukrajina by si anektovaný Krym měla nechat od Ruska zaplatit. Třeba ropou nebo zemním plynem. Takový obchod navrhl na shromáždění Rady Evropy prezident Miloš Zeman. Tímto výrokem však pobouřil ukrajinskou vládu. „Rozhodně odsuzuji představu, že bychom Krym vyměnili za suroviny,“ reagoval ukrajinský prezident Petro Porošenko na konferenci ve Štrasburku. V minulosti se však podobné obchody s územím již uskutečnily. Generace20 přináší několik příkladů z historie.