Štítek: is_archive

Poslední dubnový den je tradičně ve znamení plamenů. Podle keltských tradic měl průchod mezi ohni očistit člověka od všeho špatného a přinést nový začátek. V dnešní době se z pálení čarodějnic stala spíše společenská událost.

Lidové tradice přirozeně patří ke Štědrému dni. Přestože české zvyky sahají až do 19. století, mladí na jejich větší slavení spíše zanevřeli. Rádi si ozdobí stromeček nebo si dají kapra k večeři, například lití olova už dělá jen málokdo.

Štědrý den slaví i menšiny žijící v Česku. Některé z nich přijaly vánoční svátky za své, jiní slaví alespoň symbolicky. Vedle perníčků se tak na vánoční tabuli objevuje i tradiční řecké cukroví či smažené závitky. Výjimkou není ani kapr ve vaně.

Letošní Velikonoce budou kvůli omezením spojeným s koronavirem o dost jiné než za poslední desítky let. Změny se dotknou hlavně náboženských akcí a bohoslužeb. Věřící však tradice dodrží, i když zůstanou doma. Přípravami na Velikonoce si lidé mohou i ulevit od napjaté atmosféry. I když třeba v Praze mnozí mladí lidé zvyky spojené se svátky moc neřeší.

GLOSA: Udílení amerických anticen The Golden Raspberry Awards, která je v Česku známá jako Zlatá malina, si letos dává opět načas. Protipól Americké Akademie filmového umění a věd se tradičně od roku 1980 uděloval den před slavnostním vyhlášením zlatých Oscarů. Od loňského roku si ale diváci zvykají na novou tradici a vyhlašení se bude konat poslední víkend v únoru. Adepti ale nesmutní, pro pozlacenou malinu si totiž málokdo dojde.

Koncem dubna se na mnoha místech Česka vztyčí májky symbolizující příchod jara, ale i lásky a plodnosti. Zvyk, který je v našich končinách znám už od poloviny 15. století, si své příznivce nachází i v moderní době.

K vidění byli šmoulové, malíři, piráti, nevěsta se ženichem, ale i pouťové kolotoče. V Horní Pěně, malé obci nedaleko Jindřichova Hradce, se lidé první víkend v březnu rozloučili se zimou tradičním masopustním průvodem. Díky němu se sešlo a společně bavilo několik generací.

Svatební zvyklosti a tradice prošly za uplynulých 200 let velkou proměnou. Některé z nich, jako například rozbíjení talíře či přenášení nevěsty přes práh, se dochovaly až dodnes. Jiné se postupem času vytratily či proměnily. Svatební zvyky a etiketu 19. století přibližuje Muzeum Kouzlo starých časů v Praze, ve kterém je až do konce května k vidění výstava s názvem Svatební výbava.

Děti dostanou vajíčko, dospělému doprovodu nalijí v hospodě panáka na zahřátí. Tak to vypadá na Velikonoční pondělí v obci Trubská ve Středočeském kraji. Malí koledníci obchází vesnici s pomlázkami už od rána. Za velikonoční říkanky dostávají podle tradice malovaná vejce, se kterými si někteří dávají i obvzlášť záležet.

Co země, to jiné vánoční zvyky. Například na Islandu nosí dětem dárky synové zlé obryně a ve Švédsku lidé nechávají jídlo skřítkům. I na severu ale v posledních letech stále více sílí komerční symbol Santa Clause, který nahrazuje původní vánoční postavy. Například do Finska se každoročně sjíždějí davy turistů, aby se se Santou vyfotily ve vesničce Rovaniemi, kde muž v červeném kabátě údajně bydlí.