Štítek: is_archive

Jedním z prvních mluvčích Charty 77 byl charismatický myslitel, jemuž naslouchaly celé generace studentů. Po vyhazovu z Karlovy univerzity šířil Jan Patočka (†69) své názory dál na neformálních seminářích po bytech disidentů. Profesní dráha uznávaného filozofa je lemována konflikty s vládní propagandou, se kterou se jeho myšlenky neslučovaly. Po jednom z několikahodinových policejních výslechů podlehl mrtvici.

V srpnu 1968 se samopaly v zádech hlásila zprávy o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Televizní hlasatelka a signatářka Charty 77 Kamila Moučková zemřela 24. listopadu ve věku 92 let. Jednalo se o svéráznou dámu, která viděla budoucnost v dnešní mladé generaci. Mladí si její jméno často spojí pouze s rokem 1968, ale v otázce, co bylo jejím povoláním, často tápou.

V úterý 11. prosince uplyne 69 let od takzvaného Číhošťského zázraku. Během něho se měl podle výpovědi dvou desítek svědků v místním kostele několikrát pohnout kříž za kazatelnou. Komunistická Státní bezpečnost pátera nařkla z údajné manipulace s křížkem a v lednu 1950 Toufara násilně odvlekla do vězení ve Valdicích. Tam byl příslušníky StB mučen a donucen k doznání.

Páter Toufar na následky zranění zemřel za mřížemi 25. února 1950. Jeho ostatky byly do rodné Číhošti převezeny až v červenci roku 2015. ,,Byl jsem tu teprve druhý den a už se mne lidé ptali na detaily k Toufarově příběhu,‘‘ říká současný farář v Číhošti Pavel Jäger.

Jinak, než Jarek mu nikdo neřekne. Ostravský písničkář Jaromír Nohavica na konci října převzal vyznamenání prezidenta republiky za zásluhy v oblasti umění. Nohavica však není jen zpěvák, ale také textař, básník, překladatel a písničkář, který své koncerty pravidelně vyprodává.

Komunisty umučený kněz Josef Toufar je spojen s takzvaným číhošťským zázrakem, při kterém se v kostele během jeho kázání hýbal křížek na oltáři. V důsledku týrání StB před 67 lety páter Toufar zemřel. Na památku jeho tragického osudu stojí nově v kostele v bývalém městečku Zahrádka socha od Olbrama Zoubka.

Richard Sacher, který nedávno zemřel ve věku 71 let, se zapsal do naší historie jako první československý polistopadový ministr vnitra. Ve své funkci podal například návrh na zrušení Statní bezpečnosti, kterým dopomohl tehdejšímu Československu k demokratickému zřízení. Mnoho lidí si ho však prakticky nevybavuje.

Sundat hříšníkům okovy, zapomenout na jejich činy a ještě jim otevřít dveře k moci. Jestliže se zruší lustrační zákon, jak navrhuje KSČM, tak vše zmíněné hrozí. K vládnutí se tak budou moct dostat lidé, kvůli kterým už jednou český národ cinkal klíči. Pro budoucnost státu by to byl mílový krok zpět a ukázka kolektivní amnézie.

Dvacáté století bylo s nástupem autoritářských systému provázeno rozsáhlou perzekucí křesťanů. Komunismus se pak do velké míry podílel na zapomnění katolických duchovních, kteří svými činy vzdorovali politickému tlaku. Stanislava Vodičková (48) jeden takový příběh ve své nové knize přibližuje. Skládá se z pamětí pátera Františka Štveráka, vězně obou totalitních režimů.