Štítek: is_archive

KOMENTÁŘ: Ani prezidentův varovný dopis nepřesvědčil Ústavní soud, aby ponechal volební zákon beze změny. Jedenáct soudců hlasovalo pro zrušení části zákona, čtyři byli proti. Podle Hradu ale za všechno může jejich předseda Pavel Rychetský, který údajně „poškodil Českou republiku“, a tudíž si nezaslouží již dříve udělené státní vyznamenání. Podobně se před pěti lety Miloš Zeman zachoval k Jiřímu Bradymu, tentokrát se však přepočítal. V cestě za odplatou totiž stojí zákon.

KOMENTÁŘ: Nad českým prezidentem Milošem Zemanem a jeho výroky lidé stále častěji už jen mávnou rukou, zasmějí se, případně se rozčílí. Pokud jde třeba o jeho názory na klima, moc to nevadí, není nutné jej brát vůbec v potaz. Horší je, když jde o vážné záležitosti, které mají bezprostřední dopad na lidi, jak to nyní vidíme v případě koronaviru. Prezidentský post má v Česku tradičně velkou váhu a hlava státu má jít zejména v těžkých časech občanům příkladem. Pochopitelně v pozitivním slova smyslu.

Jedním z pracovníků Československého rozhlasu, kteří během srpnové invaze v roce 1968 zůstali v budově, byl Karel Lánský (95). I přes snahu sovětských vojsk vysílání ukončit, v něm pokračoval. Letos si za tuto odvahu převzal nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva mu ve Vladislavském sále Pražského hradu propůjčil prezident republiky.

Jinak, než Jarek mu nikdo neřekne. Ostravský písničkář Jaromír Nohavica na konci října převzal vyznamenání prezidenta republiky za zásluhy v oblasti umění. Nohavica však není jen zpěvák, ale také textař, básník, překladatel a písničkář, který své koncerty pravidelně vyprodává.

Prezident Miloš Zeman při dubnové návštěvě Královéhradeckého kraje prohlásil: „Pokud jsi prospěl jiným lidem, nikoliv sobě, máš naději na vyznamenání.“ Aniž by člověk chtěl někomu upírat jeho zásluhy, už od dob Václava Havla se vedou debaty plné pochyb o vybraných osobnostech, mezi kterými často bývají přátelé aktuální hlavy státu. Nejen kvůli tomu přestávají lidé předávání řádů a medailí brát vážně.