Štítek: is_archive

Válka na Ukrajině ovládla zpravodajství všech médií. Zvýšený zájem o informace se odráží i na sociálních sítích. To jen podtrhuje jejich odklon od zábavní funkce k alternativnímu zdroji informací a ke konkurenci zavedených médií.

KOMENTÁŘ: V Rusku od 14. března nefunguje Facebook, Twitter nebo Instagram. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se podařilo dokončit to, o co se snažil roky. Téměř kompletně odříznul své občany od zahraničních médií. K vypnutí sociálních sítí ho však nedohnal Západ, jak sám tvrdí, ale vlastní strach z reakce obyvatel na zvěrstva, jaká jeho armáda páchá na Ukrajině. Mladou generaci se mu i přesto od pravdivých informací nedaří zcela odstřihnout.

POLEMIKA: Britská platforma OnlyFans se stala zdrojem příjmů pro mnohé tvůrce videí a fotek. Placený obsah na webu prodávají například kuchaři či hudebníci, fanoušci však platí nejčastěji za erotické snímky. Ty nabízí i devatenáctiletá Johanka Rossengracová. Tvrdí, že skrze polonahé fotky na platformě zveřejňuje ženskou krásu. Cesta k umění ale těžko může vést skrze sdílení pornografie na sociálních sítích.

Vyfoť se teď a tady. Bez přetvářky, bez filtru a zcela autenticky. Francouzská sociální síť BeReal začíná být u českých uživatelů velmi populární. Podle bývalého influencera Jonáše Čumrika (29) by se konceptem aplikace mohly do budoucna inspirovat zajeté sociální sítě. Je ale reálné, aby se v internetovém světě aplikace udržela, nebo je to jen další rychlokvaška?

KOMENTÁŘ / Celebrity, média i firmy jsou pod drobnohledem uživatelů sociálních sítí, kteří samozvaně dohlíží na jejich korektnost. Významným terčem se v poslední době stávají influenceři. Stačí, aby prohodili nevhodnou poznámku nebo vtip a veřejnost je „zruší“. Ne nadarmo se pro to vžil pojem cancel culture, neboli „kultura rušení“. V řadě případů by však internetoví moralisté měli zrcadlo nastavit sami sobě.

GLOSA: Reklama a influenceři ze sociálních sítí v posledních letech neodmyslitelně patří k sobě. Pro řadu mladých lidí je představa, že se budou živit díky Instagramu, snem. Právě i pro tento typ slávy a kvůli počtům sledujících se hlásí do výstředních reality show, které plní programy i českých televizí.

Jedna fotka na Instagramu může způsobit mnoho potíží. Dospívající se srovnávají s influencery a touha vypadat jako oni se může zvrhnout v poruchy příjmu potravy (PPP). Jídlo pak není požitkem, ale jen číslem v kalorických tabulkách a cvičení už není radost, ale sebetrýznění. Pro lidi trpící PPP existuje pomoc i ve formě podpůrného centra, jako je například Anabell. Její kontaktní centra jsou v Praze, Brně a Ostravě.

Lidé na sociálních sítích běžně sdílí své názory, myšlenky nebo fotografie prakticky celému světu. To jim však může často způsobit nepříjemnosti, které nepředpokládali. Podle sociologů mají potřebu ukazovat skrze sociální sítě velkou část soukromí zejména ti, kteří potřebují uznání od ostatních. Nechtěným důsledkem může být však stalking, obtěžování a vydírání.

Už dávno neplatí, že na sociální sítě mohou psát jejich uživatelé, cokoliv se jim zamane. Společnost Facebook příspěvky, jež považuje za nepřípustné, maže, platforma Twitter je zase přímo pod textem konkrétního tweetu označuje za zavádějící. Mají na to sociální sítě právo, nebo jde o cenzuru či omezování svobody slova? Přečtěte si dva rozdílné názory našich redaktorů Marka Veselého a Jakuba Kunce. Oba vycházejí z petice videoherního vývojáře Daniela Vávry, k níž se přidaly i další české osobnosti a která bojuje proti nelogickému mazání příspěvků na sociálních sítích i očividnému zvýhodňování některých uživatelů na úkor druhých.

Češi ztrácejí schopnost se srozumitelně a spisovně vyjadřovat. Jedná se zejména o mladší generace, které zanedbávají čtení knih, mají malou slovní zásobu a většinou komunikují na sociálních sítích. Tam se na gramatiku nedbá vůbec. Podle některých studentů i odborníků může za pochroumaný vztah mladých k mateřskému jazyku také přístup učitelů ve školách či nudná forma vyučování.