Štítek: skola

Maturitní zkoušky kladou před studenty i některé netušené výzvy. Nejde jen o to, aby prokázali své znalosti, ale třeba i o to, jak se na tuto událost správně obléknout.

V České republice je podle Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) přes pět a půl tisíce žáků základních škol, kteří trpí poruchou autistického spektra. S výukou jim většinou musí pomáhat asistentky. Ty jim ale umožňují být součástí běžného kolektivu. Mezi autisty a asistentkami se často vytváří i hlubší pouta, navzdory tomu, že tyto profesionálky vědí, že by si měly udržet zdravý odstup. Na to i na mnoho dalších aspektů autismu se v úterý 2. dubna snažil poukázat Světový den porozumění autismu.

Budovu Vyšší odborné školy publicistiky vnímá většina jejího osazenstva jako místo plné povinností. Studenti dílny Základy rozhlasu se na ni ale pokusili podívat z trochu jiného úhlu. Zaměřili se třeba na průchod, ve kterém se natáčely známé filmy, ale také na zajímavé příběhy lidí. To vše pod časovým tlakem – na nahrání zadaného tématu měli jen dvacet minut, dalších dvacet strávili zpracováním a stříháním, posledních dvacet minut pak skládali reportáž dohromady. Během hodiny si tak vyzkoušeli, jaké to je pracovat rychle, lehce ve stresu a pokud možno kreativně.

Sezóna maturitních plesů je v plném proudu. Dříve se o veškeré přípravy starali sami maturanti, v posledních pěti letech je ale častěji organizují agentury. I přes pomoc koordinátorů se ale studenti přípravami stresují. Také rozpočet na ples se každoročně zvyšuje, protože agentury často nabízí kromě užitečných rad i předražené zbytečnosti.

Odchod od rodičů a osamostatnění se je důležitým životním milníkem. Mladí Češi ale toto rozhodnutí odkládají v průměru na 26,4 let, což je podle průzkumu Českého statistického úřadu nad průměr Evropské unie. Dívky jsou však v tomto ohledu vyspělejší. „Chlapci jsou fixovanější na matku více než slečny. Mladí jedinci osamostatnění odkládají také kvůli tomu, že v rodině často chybí mužský element, který by je vyslal do světa,“ říká k tématu dětský psychiatr Peter Pöthe (50).

Novodobé české dějiny v sobě skrývají dostatek zápletek a silných okamžiků na to, aby výsledkem nebyly jen strohé učebnice, ale i úspěšná počítačová hra jako je Attentat 1942. Tým českých vývojářů z Karlovy univerzity a Akademie věd ji ve spolupráci s historiky a učiteli původně vytvořil hlavně jako učební pomůcku. Herní zpracování období po atentátu na Heydricha a následujících perzekucí během druhé světové války mělo tak dobré ohlasy, že vznikla i verze pro širokou veřejnost.

Domácí úkoly ničí vztah mezi dětmi a rodiči, napsal na Facebooku český bloger Táta parťák. Vyvolal tím velkou bouři a k reakci donutil i ministerstvo školství. Otec prvňáčka si ve svém příspěvku stěžuje na to, že úkoly podle něj údajně ničí vztah mezi dítětem a rodičem. S tím však nesouhlasí některé výchovné poradkyně.

Splnila si sen a dostala se na jednu z nejprestižnějších škol na světě. Barbora Davidová se v září zařadí k trojici Čechů, kteří usedli do lavic na Stanfordské univerzitě. „Měla jsem slabší chvíle, ale přijetí na tuhle školu jsem dala maximum. Brala jsem to jako výzvu,“ říká osmnáctiletá studentka.

Mnoho dnešních školáků má konec října spojen s Halloweenem, pro jejich rodiče je to však především čas Dušiček. Ty jsou mnohem komornější a hlavně rodinnou záležitostí. Propagace anglosaského svátku je ale v masmediích i v obchodech velká. K uctění a pochopení Dušiček tak vedou děti nejvíce rodiče, ale i škola.

Originální způsob jak si zpestřit školní poznámky nabízí vytváření takzvaných myšlenkových map. Jde o způsob, při kterém lidé nezaznamenávají přednášku pouze prostřednictvím textu, ale také pomocí různých obrázků, linií nebo barev. Taková forma je poměrně oblíbená i u studentů, kterým přijdou klasicky psané poznámky nudné a nezapamatovatelné. Tyto tzv. mind mapy by totiž měly být hlavně jednoduché a přehledné. I takto kreativní postup má ale své nevýhody, a to zejména v časové náročnosti.