Štítek: is_archive

Před rokem jsem u ústní části státní závěrečné zkoušky z informačních studií a knihovnictví zjistila, že nesplňuji podmínky pro její absolvování. Překážkou podle Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) bylo, že jsem neměla obhájenou bakalářskou práci. Nezbývalo mi nic jiného, než státnice odložit. Letos jsem i přes podobné komplikace a koronavirovou situaci odhodlaná čtyřleté úsilí dotáhnout do zdárného konce.

Pandemie koronaviru studentskému životu nepřeje. Kvůli omezení mezilidských kontaktů a také možnosti pohybovat se mezi okresy se komplikuje i psaní závěrečných odborných prací. Zvlášť špatně jsou na tom ti, kteří v rámci praktické části měli v plánu akce v terénu.

Studenti jsou odkázáni na on-line výuku téměř rok. Nouzový stav, který tuto situaci prodlužuje, se osloveným studentům zdá příliš dlouhý. Nejraději by se už vrátili do lavic, protože je on-line výuka omezuje a bere jim kontakt s kamarády. Krizový stav už považují za zbytečný, protože mu lidé nepřikládají takovou váhu jako na jaře. Přesto někteří vysokoškoláci říkají, že by opatření dodržovali i dobrovolně.

V 17 letech ji matka chtěla provdat za bratrance staršího o dva roky. Falatka Bihariova se však tradičním zvyklostem olašských Romů vzepřela a odešla z domu. Její hlavní motivací byla chuť mít život ve vlastních rukách a studovat, což se jí i daří. Na univerzitě v Brně pokračuje na magisterské studium a na svatbu má podle svých slov ještě čas.

Studenti prvních ročníků vysokých škol znají své spolužáky jen přes internet. Většina univerzit totiž kvůli koronaviru započala zimní semestr distanční výukou a nevypadá to, že by se v nebližší době něco změnilo. Podle odborníků jsou sice mladí lidé zvyklí komunikovat přes sociální sítě, dlouhodobé on-line učení ale může u některých studentů vyvolat negativní pocity, v extrémních případech i depresi.

Pro některé rodiče je současný mimořádný stav vyloženě za trest. Kvůli nouzovým opatřením proti šíření koronaviru jsou sice víc doma, volno ale nemají. V poslední týdnech museli přizpůsobit svůj čas i energii tomu, aby se mohli doma věnovat práci, sobě a hlavně dětem.

Přibližně každý druhý středoškolák se dokáže orientovat v mediálním světě. I když v současné době vládne internet a sociální sítě, mediální výuka na školách zaostává a učitelé ji většinou zařazují do jiných předmětů. Kantoři bez předchozího mediálního vzdělání se poté na své hodiny většinou připravují z výukových kurzů a online materiálů na internetu.

I když se blíží 30. výročí sametové revoluce, učitelé dějepisu na školách věnují stále více pozornosti pravěku či středověku. Události 20. století potom často nestihnou pořádně probrat. Studenti, kteří před společností nechtějí působit hloupě, si musí tyto informace doplnit jinak. Mnozí by tak chtěli, aby školy kladly větší důraz na novodobé dějiny.

Maturitní zkoušky kladou před studenty i některé netušené výzvy. Nejde jen o to, aby prokázali své znalosti, ale třeba i o to, jak se na tuto událost správně obléknout.

V České republice je podle Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) přes pět a půl tisíce žáků základních škol, kteří trpí poruchou autistického spektra. S výukou jim většinou musí pomáhat asistentky. Ty jim ale umožňují být součástí běžného kolektivu. Mezi autisty a asistentkami se často vytváří i hlubší pouta, navzdory tomu, že tyto profesionálky vědí, že by si měly udržet zdravý odstup. Na to i na mnoho dalších aspektů autismu se v úterý 2. dubna snažil poukázat Světový den porozumění autismu.