Štítek: is_archive

Robert Kostner vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, ale jeho profesní cesta vedla do školství. Na Vyšší odbornou školu publicistiky (VOŠP) přišel v roce 2009 a spolu s ředitelem Petrem Uherkou vytvořil nový vzdělávací systém, který rozdělil výuku na jednotlivá mediální zaměření a zavedl mezinárodní kreditový systém. Na škole působil zejména jako zástupce ředitele, ale dostal se i k samotné výuce.

KOMENTÁŘ: Práce rukama dospívajícím příliš nevoní. Narodili se do technologické doby, kdy lidskou sílu postupně nahrazují stroje a programy. Na koho ale můžeme svést vinu? Situaci nepomáhají společenské předsudky vůči „hloupým“ řemeslníkům nebo klesající porodnost. Ministerstvo školství se tak možná snaží nalákat nové studenty na učiliště, ale názory zatvrzelých rodičů těžko změní.

U mladých lidí se vytrácí zájem o řemeslo. Když školy dodělají, oboru se mnohdy dál nevěnují. Velkou roli hrají i předsudky společnosti, shodují se odborníci. Podle demografické křivky navíc klesá porodnost a tuzemsko tak přichází o dobré řemeslníky.

Řemeslníků ubývá, zájem o ně roste. Podle Českého statistického úřadu je zájemců o studium řemeslných oborů stále méně. Zruční pracovníci přitom nemají problém se uplatnit na trhu práce ihned po škole a vydělat si slušné peníze.

Loutkoherectví patří v Česku mezi tradiční divadelní disciplíny již mnoho staletí. Oblíbené je i v dnešní době – například na festival Loutkářská Chrudim se letos přijelo podívat přes pět tisíc návštěvníků a podle organizátora Michala Drtiny se jejich počet každým rokem zvyšuje. Narůstající zájem registrují i samotní loutkoherci. Podle nich sice roste popularita u diváků, je ale stále méně lidí, kteří by se tomuto řemeslu chtěli věnovat.

Změna oboru se může vyplatit. Jakub Šturc vystudoval obchodní akademii. Dále se ale rozhodl pokračovat jako umělecký kovář na Střední odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze. Únava a mozoly na rukou mu ale stojí za odvedenou práci, která ho baví a naplňuje.