Štítek: is_archive

Opřít si hlavu v autobuse a dospávat při ranní cestě do školy či do práce, je dnes trochu známka odvahy. Hlavní éra covidu je dávno pryč a pečlivé čištění každého zákoutí už není v módě. Stačí se podívat z okna. Tedy – na okna. Ta bývají po nočních jízdách špinavá a zpocená, což ale nikoho z Dopravních podniků moc nezajímá.

Instituce po celém světě se odvracejí od ruských umělců, kteří podporují ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruší se nejen koncerty, ale i smlouvy na natáčení filmů a seriálů. Za podporu ruské agrese byl například vydán zatykač na Oskarem oceněného režiséra Nikitu Michalkova. Na „blacklistu“ Západu se však objevují i Rusové, kteří se současnou politickou situací nechtějí nic mít, ale stejně platí za to, kde se narodili.

Na konci letošního ledna se Ukrajinka Sofia Bezruková (22) chtěla kariérně posunout. Zvolila proto přestup z Kyjeva do Lázní Kynžvart, které hrají nejvyšší česko-slovenskou házenkářskou soutěž. Jen o měsíc později ale vypukla v její rodné zemi válka. V malém městečku na západě Čech se sama ani nerozkoukala a už musela pomáhat své rodině, která za ní uprchla do bezpečí.

KOMENTÁŘ: V Rusku od 14. března nefunguje Facebook, Twitter nebo Instagram. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se podařilo dokončit to, o co se snažil roky. Téměř kompletně odříznul své občany od zahraničních médií. K vypnutí sociálních sítí ho však nedohnal Západ, jak sám tvrdí, ale vlastní strach z reakce obyvatel na zvěrstva, jaká jeho armáda páchá na Ukrajině. Mladou generaci se mu i přesto od pravdivých informací nedaří zcela odstřihnout.

Jako by rodiče Vladimira Putina (69) věděli, čím se v dospělosti bude chtít stát – vládcem světa. Takový je totiž význam jeho křestního jména. V čele Ruska stojí už skoro 18 let. K tomu, aby se u moci udržel, však využívá prostředky, které jsou typické spíš pro diktátorské režimy. I když mu velká část jeho občanů důvěřuje, ve skutečnosti Rusko táhne spíš do záhuby, a spolu s ním i svou ideu o velkém vládci.

Svět se připravuje na konflikt, který by mohl vyústit ve válku. Vladimirovi Putinovi se nelíbí, že chce Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO), čímž se jasně profiluje jako prozápadní. Existuje proto intervence ukrajinského území. Zda o ni ruský prezident doopravdy stojí, zatím není jasné. Ukrajina má ale podporu Západu, který je v případě narušení její suverenity Ruskem připraven zasáhnout.

Ve Švandově divadle je od začátku listopadu k vidění divadelní rekonstrukce vraždy Alexandra Litviněnka. I když je otrava tohoto bývalého ruského agenta vážnou záležitostí s politickým podtextem, herci si hru vychutnali s vtipem a sarkasmem, ze kterého ovšem místy i mrazí.

Vzájemné vyhoštění ruských a amerických diplomatů v mnohém připomnělo studenou válku. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka však studená válka nepokračuje, USA a Rusko jen musí najít společnou řeč alespoň v otázkách, ke kterým mají podobný vztah, jako třeba ekologie. Pondělíček v rozhovoru pro Generaci20 také přiblížil, jak nejspíš vypadají přípravy summitu amerického a ruského prezidenta, jaký je podle něj vztah Bidena k Putinovi nebo jak se dají napravit česko-americké vztahy.

Éra Vladimira Putina pokračuje. Staronový prezident Ruska si připsal ve volbách drtivé vítězství; získal přes 76 % hlasů. V některých okrscích byly výsledky anulovány kvůli potvrzené manipulaci s hlasovacími lístky. Přisypané hlasy změnily očekávané vítězství na drtivou výhru.

Vladimir Putin chce obhájit svůj post ruského prezidenta. Jeho vítězství předpovídají politologové i průzkumy veřejného mínění. Ruská hospodářská krize ani sankce uvalené Západem kvůli dění na Ukrajině se na oblibě prezidenta podle politologů neodrazily. U Rusů má stále většinovou podporu.