Štítek: is_archive

V karanténě se z některých stali peciválové. Zachránit je může snad už jen pečení vánočního cukroví
GLOSA: První i druhá vlna koronaviru nezavinila pouze nárůst nakažených. Kvůli karanténě se z mnohých vyklubali lenoši. S přibývajícím časem stráveným doma totiž většina lidí zpohodlněla. Jejich produktivita šla strmě dolů a zajetý řád se vypařil.

Studenti se perou s prokrastinací i leností víc než kdy dříve
Úvaha: Tisíce studentů muselo kvůli pandemii koronaviru zůstat doma místo chození do školy. Spousta vysokoškoláků přijala nečekané volno s radostí. Kdo by si ve všední dny nechtěl přispat, snídat u televize, nebo hrát do noci počítačové hry? Školy na krizovou situaci ale pohotově zareagovaly a dávkují studentům úkoly on-line. Otázkou je, jak dnešní mladá generace, která má problém s prokrastinací a soustředěním, odpoví.

Posilte svou vůli stejně jako svaly v posilovně, radí autor knihy Konec prokrastinace
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. Přísloví, kterým se však většina světové populace příliš neřídí. Téměř osmdesát procent lidí totiž trpí takzvanou prokrastinací, což je chorobné odkládání úkolů a povinností. Podle Petra Ludwiga, autora knihy Konec prokrastinace, je důvodem jejího nárůstu především doba ve kterém žijeme a neschopnost lidí uvědomit si, co by chtěli v životě dělat.

Chronické přesouvání povinností aneb fenomén prokrastinace
Fenomén neustálého přesouvání se objevuje nejčastěji u studentů, tradičně ve zkouškovém období. Učení na jednotlivé předměty se odkládá a odkládá. Výsledkem je studium dva dny před zkouškou, zásoba energy drinků, posilujících tablet a minimum spánku.