Štítek: is_archive

KOMENTÁŘ: Ani prezidentův varovný dopis nepřesvědčil Ústavní soud, aby ponechal volební zákon beze změny. Jedenáct soudců hlasovalo pro zrušení části zákona, čtyři byli proti. Podle Hradu ale za všechno může jejich předseda Pavel Rychetský, který údajně „poškodil Českou republiku“, a tudíž si nezaslouží již dříve udělené státní vyznamenání. Podobně se před pěti lety Miloš Zeman zachoval k Jiřímu Bradymu, tentokrát se však přepočítal. V cestě za odplatou totiž stojí zákon.

KOMENTÁŘ: Zatímco v době pandemie mnohé vysoce postaveny ženy v zahraničí vyjadřují soucit s oběťmi covidu a podporují lidi v nouzi, česká první dáma jako by zmizela ze světa. Manželka českého prezidenta Ivana Zemanová (55) se na veřejnosti ukázala naposledy v říjnu u volební urny. Její aktivita tak dosahuje stejné míry jako ta jejího muže – prakticky žádné.

Česko má kvůli uzavření hranic nulové příjmy z cestovního ruchu. Pronajímatelů bytů, kteří nemovitosti inzerují přes Airbnb či Booking, se tato omezení zásadně týkají, protože jejich klientela je převážně ze zahraničí. Snaží se ale situaci přizpůsobit. Kromě snížení cen nájmů nabízejí byty jako útočiště například těm, kteří se chtějí dobrovolně uzavřít do karantény.

GLOSA: Především v dobách krize by hlavy států měly promlouvat ke společnosti. Miloš Zeman ale podivuhodně dlouho ohledně koronaviru mlčel. Současné Česko se přitom nachází v tak mimořádné situaci, jakou ještě nezažilo. Někteří lidé začali na adresu prezidenta vtipkovat, a dokonce vymýšleli pátrací akce. Třeba fiktivní událost na Facebooku „Společné hledání prezidenta Miloše Zemana“ chce navštívit přes padesát tisíc lidí, konat by se měla na apríla. Zeman se ale nakonec našel o něco dřív. Ve středu 18. března předtočil projev, který den poté oficiálně odvysílala TV Prima.

GLOSA: Jaromír Soukup, člověk, který sám řekl, že nemá žádné politické ambice a nikdy nechtěl vstoupit do politiky, 15. dubna oznámil, že v roce 2023 chce kandidovat na prezidenta.

Ukrajina má před sebou druhé kolo volby prezidenta. Koná se 21. dubna a svůj post v něm může obhájit současná hlava státu Petro Porošenko, nebo se do čela postaví komik Volodymyr Zelenskyj, muž bez politické zkušenosti. Druhý jmenovaný má ale větší naději na vítězství, protože Ukrajinci jsou zklamaní z vlády Porošenka, který sliboval ukončení občanské války a odstranění korupce.

Ještě před třemi měsíci znal jméno Zuzany Čaputové jen málokdo. Dnes je právnička a občanská aktivistka horkou favoritkou na prezidentský post. O jeho obsazení se bude poprvé rozhodovat 16. března a případně ještě v druhém kole o 14 dní později. Výhrou Čaputové by Slovensko získalo liberální prezidentku a zároveň první ženu v čele středoevropského státu. Dosavadní prezident Slovenska Andrej Kiska se rozhodl znovu nekandidovat, jako svoji nástupkyni ale podpořil právě Čaputovou.

Liberečtí komunisté nedávno na svém oficiálním facebookovém profilu nostalgicky zavzpomínali na počátek 80. let v bývalém Československu. Podle nich šlo o dobu, kdy pivo stálo dvě padesát, hranice byly zavřené a Havel také. Předsedkyně krajské organizace KSČM a liberecká zastupitelka Dana Lysáková ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy zlehčovala výrok jako politický vtip. Možná si však neuvědomuje, že mezi vtipem a populistickými řečmi bez opodstatnění, je velký rozdíl.

Hlava českého státu opět udělala ostudu. Prezident Miloš Zeman spálil minulý týden v Lumbeho zahradě v areálu Pražského hradu velké červené trenýrky, které v roce 2015 vyvěsila skupina umělců Ztohoven namísto prezidentské standarty.

Již brzy se zvýší pravomoci tureckého prezidenta. Obyvatelé země odsouhlasili ústavní změny minulý rok v referendu. Současná hlava republiky Recep Tayyip Erdogan, který je předpokládaným vítězem, proto vyhlásil předčasné volby na blížící se 24. červen. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že Turecko potřebuje silného prezidenta, k čemuž je podle něj třeba, aby země co nejdříve přešla z parlamentního systému na prezidentský.