Štítek: is_archive

KOMENTÁŘ: Mladé generaci se často vyčítá nezájem o politiku a neznalost historie, chyba je ale v obsahu středoškolské výuky. Na většině škol totiž dějepis končí stručnou zmínkou o rozdělení Československa v roce 1992. Léta, která následovala, jsou ale stěžejní pro pochopení současnosti. Neznalost moderních dějin tak studentům znemožňuje pochopit dnešní politiku.

Jen málokteré ženě se podařilo v minulém století prosadit tak, jako Madeleine Albrightové. Během své cesty za úspěchem se vždy stíhala zajímat o druhé a nikdy jí nebyly lhostejné osudy jiných lidí. Dne 23. března podlehla ve svých 84 letech rakovině.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (67) je spolu s Vladimirem Putinem označován za posledního diktátora v Evropě. Lukašenko se narodil v dobách Sovětském svazu, jehož součástí tehdy bylo i Bělorusko. Svůj život vnímá jako jeden obrovský úspěch, který ovšem stojí na silných represích a tvrdém režimu.

Vzájemné vyhoštění ruských a amerických diplomatů v mnohém připomnělo studenou válku. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka však studená válka nepokračuje, USA a Rusko jen musí najít společnou řeč alespoň v otázkách, ke kterým mají podobný vztah, jako třeba ekologie. Pondělíček v rozhovoru pro Generaci20 také přiblížil, jak nejspíš vypadají přípravy summitu amerického a ruského prezidenta, jaký je podle něj vztah Bidena k Putinovi nebo jak se dají napravit česko-americké vztahy.

GLOSA: Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) pohrozil, že podá žádost o rozvod, a to téměř po dvaceti letech. I přes velkou lásku si totiž se svou partnerkou, Občanskou demokratickou stranou, lezou pěkně na nervy.

GLOSA: Většina předvolebních průzkumů vnímá sociální demokraty jako plovoucí Titanic krátce předtím, než narazil do ledovce. ČSSD víc než kdy jindy potřebuje kapitána, který by otočil kormidlem směrem do bezpečí, nebo alespoň vzal po nárazu lepidlo a vzniklou díru co nejlépe zalepil. Takovým mužem chce být Tomáš Petříček, který se na dubnovém sjezdu pokusí porazit Jana Hamáčka v boji o post předsedy.

GLOSA: Od té doby, co se covid pevně uhnízdil v České republice, uběhl přesně rok. Před dvanácti měsíci si ale jen těžko někdo mohl představit, jak moc a na jak dlouho virus naše životy ovlivní. Neušetřil ani českou politickou scénu a její představitele. Některým zkomplikoval sebeprezentaci, jiným dodal odvahu, a v někom dokonce probudil disidenta.

Glosa: Aktivista Mikuláš Minář (27) odešel ze spolku Milion chvilek pro demokracii, aby mohl založit vlastní politickou stranu. Pojmenoval ji Lidé PRO a představil ji ve videu na YouTube, ve kterém ale prozradil víc o sobě a své rodině, než o svém hnutí. A pro co tedy strana je? To si lidé mají vybrat sami.

Pandemie covidu-19 donutila část mladé generace, aby se začala více zajímat o politiku. Ve stínu hrozby kolapsu zdravotnického systému či omezování svobody se tak na současné situaci dá najít i něco pozitivního. Na zvýšení zájmu mladých o věci veřejné mají zásluhu i lidé, jako je poslanec TOP 09 Dominik Feri či youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Většina českých politických stran má své mládežnické organizace, z nichž v budoucnu mohou vzejít i politici na plný úvazek. Mladými konzervativci prošel třeba dnešní europoslanec Jiří Pospíšil, současný ministr zahraničí Tomáš Petříček byl zase v Mladých sociálních demokratech. Celkově však podle průzkumů většinu mladých lidí politika nezajímá, a „strany mladých“ mají řádově jen stovky členů. Někteří z nich mají v politice vyšší cíle, některé ale stranictví semele.