Štítek: is_archive

GLOSA: Lidé vyměnili teplo domova za zamrzlé rybníky a řeky. Alespoň sociální sítě tak působí: překypují příspěvky otužilců, kteří se noří do všemožných ledových vod a toků. Šťastlivci si mohli odnést štíhlejší těla, smolaři zase nastuzení, omrzliny i rozbitou hlavu.

GLOSA: Pandemie koronaviru se projevuje nejen proměnou denních rituálů, ale i v našich šatnících. Úzké rifle a obepínající košile jsme vyměnili za volnou mikinu a tepláky. Už zkrátka není potřeba se ráno stresovat, co si oblečeme. Na online schůzku se dokonce nemusíme ani převlékat z pyžama.

Mnozí návrháři se v poslední době zajímají o trend udržitelné módy. Snižují výběr oděvů na minimum a vyrábějí ho z recyklovaných látek. Chtějí, aby si zákazníci uvědomili, co nakupují a za jakých podmínek bylo oblečení vyrobeno. Za recyklovanými kolekcemi, které nabízí široká síť velkoobchodů, se ale mnohdy skrývá pouze marketingový tah.

Letos v březnu vyhrál soutěž Best In Design pořádanou v rámci Zlín Design Weeku. Módní návrhář Milan Florián Flíček (22) se stal jak vítězem kategorie fashion design, tak byl vybrán i jako nejlepší ze všech přihlášených. Při tvoření vítězné kolekce s názvem „I will meet you during the sunset“ se student dánské Akademie umění, architektury a designu inspiroval výročím 100 let od založení Československa. V současné době žije v Dánsku, ale firmu má na jihu Čech, kde navrhuje oblečení z biobavlny.

V módním průmyslu nebyla před rokem 1989 téměř žádná originalita. Oblečení bylo na „jedno brdo“ a kdo chtěl vyčnívat, musel být kreativní. Stačilo si koupit časopis Burda, pořídit látku a ženy mohly ušít oblečení pro celou rodinu.

Kožešina je jedním z nejstarších materiálů používaných k výrobě oblečení. V posledních letech o ni ale zájem upadá, zvláště kvůli neetickému zacházení se zvířaty. Na problém začaly mezi prvními reagovat módní domy jako Chanel nebo Gucci, které přestaly oděvy z pravé kožešiny vyrábět. Od letošního roku nenosí tento materiál ani britská královna Alžběta II.

Trička potištěná fotografiemi ze sametové revoluce nebo podobiznou Václava Havla jsou produktem módní značky Wear the past. Tu založili dva studenti a kamarádi Michael Topinka (20) a Šimon Weiss (20). Trička slouží k přípomínání historie nejen mladší generaci.

Tetovací metoda handpoke v posledních letech získává na oblibě. Od moderní metody tetování strojkem, se liší hlavně svou jednoduchostí. Kresba probíhá „po staru“, pouze jehlou v ruce tatéra. Studií, které tuto techniku provozují, je v Praze kolem dvaceti. Je ale i dost těch, kdo se ručně tetují sami doma. Chtějí tím ušetřit peníze a vytvořit si vlastní originální dílo.

Šárka Strnadová (25) vystudovala obor Textilní a oděvní návrhářství a přes dva roky navrhuje v pražském ateliéru vlastní kolekce. Skrze módu chce lidem ale předat víc než pouze kousek oblečení. Nesouhlasí totiž s prodejem tun oblečení, které se vyrábí v Asii. Podle ní by se lidé neměli oblékat do nekvalitních materiálů a měli by módou hlavně vyjadřovat svou osobnost. 

V italském Bergamu se střetávají dva světy: středověké Cittá Alta, tedy Horní město, které nabízí nespočet památek, a Cittá Bassa, Dolní město, zajímavé především módou a kulturním vyžitím. Tyto dva kontrasty se však skvěle doplňují. Mnoho lidí, kteří míří do severní Itálie, ale navštíví jen blízké Miláno a na návštěvu Bergama zapomínají.