Štítek: kultura

Na přelomu října a listopadu se tradičně slaví Dušičky nebo Halloween. Ne všem ale tyto způsoby oslav vyhovují. Mexický Día de los Muertos, Den mrtvých, proto láká i Čechy. V Praze jej každý rok pořádá mexická komunita. Pro Den mrtvých v mexickém stylu jsou typické nalíčené tváře, oltáře s podobiznami mrtvých lidí, průvody s kapelou, dobré jídlo a alkohol.

Jeden z nejvýznamnějších českých režisérů Miloš Forman dokázal zaujmout několik generací diváků po celém světě. Rodáka z Čáslavi, který po náhlé nemoci zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let, znají mladí spíše díky jeho hollywoodským snímkům. Filmy, které natočil, než emigroval z Československa, například komedie Černý Petr a Hoří má panenko, jim mnohdy moc neříkají.

Po jednadvaceti letech se na jeviště Stavovského divadla vrací činohra Faust. Představili ji režisér Jan Frič s dramaturgy Martou Ljubkovou a Janem Tošovským ve zcela odlišném zpracování. Moderní inscenaci Goethova románu uvedlo poprvé Národní divadlo 15. března.

Pozoruhodná tuzemská zvířata žijí i tam, kde by je nikdo nečekal. Fauna, zajímavé informace o přírodě a prvotřídní vizuální zachycení jsou hlavními lákadly dokumentu Planeta Česko. Režisér a kameraman Marián Polák také napsal procítěný komentář, čímž se mu podařilo do snímku dostat další zajímavou rovinu. V té divákovi předává vlastní zážitky i zkušenosti z natáčení.

Britský spisovatel Terry Pratchett dokázal spojit žánr fantasy s osobitým humorem. Do povědomí čtenářů se zapsal zejména rozsáhlou sérií Zeměplocha. Právě propracovanost tohoto knižního světa čtenáře nepřestává okouzlovat. Opakovaně se vracejí k jeho textům, protože v nich mnohdy objeví nové vrstvy humoru. Díky tomu je Pratchettova tvorba stále aktuální a zajímavá. Stanice BBC i proto oznámila vznik dvou nových seriálů založených na jeho tvorbě.

Vlastník jaderné elektrárny pan Burns, otec Homer nebo jeho dcera Líza. Všem těmto postavám se v české verzi seriálu Simpsonovi v průběhu času změnil dabing. Čeští diváci mohou tento seriál sledovat již 26 let. Podle režiséra Zdeňka Štěpána mají na popularitě žluté rodiny ze Springfieldu velkou zásluhu právě herci, kteří propůjčují postavám svůj hlas. Ten je po odchodu dabéra velmi těžké nahradit.

Dokumenty režisérky Heleny Třeštíkové o recidivistovi Reném nebo narkomance Katce znají i mnozí studenti. Učitelé tyto filmy promítají už i dětem na základních školách jako odstrašující příklad. Jméno režisérky si ale vybaví spíše starší generace. S cílem upozornit na tvorbu Třeštíkové i mladší obecenstvo uspořádal Studentský spolek Agora 27. února debatu pod názvem Jak zachytit život.

Návštěvníci Goethe-Institutu mají možnost zažít literaturu úplně jinak, než byli doposud zvyklí. V prostorách tamní knihovny do konce března probíhá projekt s názvem Proměna VR. Pomocí virtuální reality se člověk může ocitnout v těle brouka a prožít si na vlastní kůži příběh první kapitoly z povídky Proměna od Franze Kafky.

Divadelní hra Věra je příběhem o ostrých loktech ambiciózních jedinců, kteří pro svůj úspěch udělají cokoliv. Autor scénáře Petr Zelenka se snaží o vážnou sondu do cynického prostředí byznysu, u které se divák i zasměje. Kvalitu inscenace zvedají zejména herci Ivana Chýlková a Bolek Polívka. Představení je ale na tak přímočarý příběh zbytečně dlouhé. Premiéru mělo v divadle Studio DVA 12. října v režii Alice Nellis.

Zapomenuté budovy jako továrny nebo pivovary mají různý osud – některé bez pozornosti majitelů chátrají, jiné developeři přestavují na rezidenční bydlení. Existuje ale ještě jeden způsob, jak s takovými stavbami naložit, vytvořit v nich zázemí pro jakoukoli kulturní činnost.