Štítek: krestanstvi

Španělé si o Velikonocích zakládají na dodržování tradic. Náboženský přesah se však vytrácí, hlavně u mladých
Náboženská procesí sedm dní křižují španělské ulice. Velikonoce, známé také jako Svatý týden, slaví velkými průvody skrze města nebo vesnice, na které se většina lidí připravuje po celý rok. Pro křesťany jsou Velikonoce jedním z nejdůležitějších svátků, kterým si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V současnosti Španělé tento především duchovní svátek vnímají hlavně jako společenskou událost. Duchovní přesah se však mnohdy vytrácí, především u mladých.

Cizinci na Vánoce v Česku: kapr příliš nezaujal, úspěch sklidila půlnoční mše
Na Vánoce podávají v Indii místo kapra krocana, v Japonsku zase na štědrovečerní večeři chodí do fast foodu. Někteří cizinci se rozhodli oslavit svátky trochu jinak a Vánoce strávili v České republice. U turistů vítězily především trhy v centru Prahy, oceňovali i bramborový salát při štědrovečerní večeři.

Velikonoce v Praze: klobásu z grilu spláchnout zeleným pivem
O trdelníky, langoše a pražené ořechy lidi stojí. Jediný stánek s kraslicemi, který na Václavském náměstí momentálně připomíná Velikonoce, ale kolemjdoucí míjejí. Ani na Zelený čtvrtek návštěvníky symboly křesťanského svátku nezajímají, přednost má spíše grilovaná klobása.

Svou práci nedělám proto, abych se dostal do nebe, říká americký misionář žijící v Česku
Zhruba dvakrát do měsíce se Američan Christopher Haynes (46) dostane za kazatelnu v mezinárodním křesťanském společenství Prague Christian Fellowship. Tato protestantská církev se schází v Malostranské besedě. Do Prahy byl vyslán svým sborem z Virginie, aby zde působil jako misionář a pomocný pastor v jednom. „Když jsem byl mladší, tak by mě nenapadlo, že budu kázat. Nesnášel jsem mluvení na veřejnosti,“ říká pobaveně Haynes.

Povinně do kostela nebo jiná etiketa stolování. Mít partnerku z Koreje znamená převzít i něco z její kultury
Najít si druhou polovičku z jiné země s sebou velmi často přináší střet dvou odlišných světů. Například v Korejské republice jde o detaily jako například uklánění se při pozdravu nebo vhodné chování při společné večeři. Velmi často jde ale také o přijetí alespoň části cizího kulturního dědictví.