Štítek: is_archive

V 80. letech minulého století bylo čtyřem mladým lidem z NDR a Československa něco kolem dvacet let, ale už se o ně zajímala komunistická tajná policie. Po téměř čtyřiceti letech své příběhy vydali jako komiks.

Přestože je Mezinárodní den žen (MDŽ) v Česku často spojován s komunistickým režimem, jeho historie sahá mnohem dál. Původní americký svátek z počátku 20. století vznikl ve snaze upozornit na sociální i ekonomickou diskriminaci žen. Ovšem důvodů, proč by se svátek měl slavit i dnes, je celá řada.

I přes chladné a sychravé počasí se v parku Kampa scházejí první návštěvníci výstavy Rudé století. Expozice pomocí panelů připomíná vznik Komunistické strany Československa (KSČ) v roce 1921 a její následné působení, které mimo jiné po čtyři desetiletí určovalo osudy všech tehdejších občanů. Už při úvodních slovech organizátorů akce nasazují diváci vážné výrazy, následujících třicet minut totiž budou konfrontovaní s dějinami strany.

Naposledy se Mezinárodní den (MDŽ) žen velkolepě oslavoval v březnu 1989. Tehdy sice komunistický režim prosazoval rovnoprávnost žen, ale pouze jako součást propagandy. Revoluční odborové hnutí pořádalo na MDŽ podnikové oslavy, na kterých rozdávalo karafiáty a dárky, zároveň se na nich hodně pilo. Dnes svátek slaví starší generace spíš ze zvyku, pro mladé je to přežitek.

Rodina Mašínových, bojovníci proti totalitám. Téma s tímto podtitulem bylo součástí nedělního dílu dokumentárního cyklu České televize GEN – Galerie elity národa. Patnáctiminutový pořad už před vysíláním vyvolal mnoho reakcí. Kontroverze provází tuto rodinu už déle než přes šedesát let.

Zatímco lidé na Kubě truchlí, kubánská komunita v Miami se slaví. Pro obojí je důvodem jediná událost – smrt Fidela Castra. Obyvatelé Kuby, ať už ti, co stále na ostrově žijí, nebo ti, kteří dávno emigrovali do USA, nejsou jediní, kdo má na úmrtí bývalého prezidenta rozporuplné názory. Vrcholní představitelé zemí po celém světě se nemohou shodnout, zda byl Castro monstrum či významná politická osobnost. Teď je správná chvíle na uvolňování totality, kterou Castro na Kubě nastavil. Konec zdejší diktatury ale pravděpodobně nenastane. Mladší bratr Castra Raúl totiž několikrát zopakoval, že socialismus bude bránit a udržovat.

Pražské Muzeum komunismu slibuje opravdu hodně: představit celý vývoj totality v Československu. Na poměrně malém prostoru blízko pražské ulice Na Příkopě se snaží atmosféru doby přiblížit i prostřednictvím dobového vybavení školní třídy, krámku nebo obýváku. Jedno je ale z celé výstavy patrné – muzeum míří především na cizince.

Studium na dnešní výtvarné škole se diametrálně liší od výuky v době totality. Shodují se na tom dvě generace malířů – Tomáš Císařovský a jeho dcera Rozálie. Oba dva mají zkušenosti se vzděláním na umělecké škole, jen každý v jiné době. Zatímco Císařovská (25) říká, že dnes studium probíhá především formou diskuzí a zamýšlení se nad vlastními nápady, její otec Tomáš Císařovský (56) v socialismu maloval obrazy s nuceným zadáním do školy a svá vlastní témata nemohl profesorům ani ukázat.

Už i v Korejské lidově demokratické republice zjistili, že turismus je výnosným byznysem. Tato komunistická země nabízí cestovatelům ze západu jedinečný pohled na zřízení, které je od okolního světa téměř odděleno. Zájezd do skanzenu totality není levný, na silný a výjimečný zážitek ale návštěvníci dlouho vzpomínají.

Dvacáté století bylo s nástupem autoritářských systému provázeno rozsáhlou perzekucí křesťanů. Komunismus se pak do velké míry podílel na zapomnění katolických duchovních, kteří svými činy vzdorovali politickému tlaku. Stanislava Vodičková (48) jeden takový příběh ve své nové knize přibližuje. Skládá se z pamětí pátera Františka Štveráka, vězně obou totalitních režimů.