Štítek: knihy

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera 1. dubna oslavil 90. narozeniny. Od roku 1975 žije trvale v Paříži a píše pouze ve francouzštině. Jeho jméno si lidé spojují s knihami Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Směšné lásky. Přesto, že jsou Kunderova díla napsaná složitým stylem, studenti je pořád čtou nejen v povinné četbě.

Nevíte jakou knihu vzít do ruky? Inspirovat se můžete třeba na Instagramu. Právě tam zveřejňují někteří uživatelé fotografie přečtených knih spolu se svými dojmy z četby. A reagují na ně tisíce mladých lidí. „Tvá čtenářská pozice je pro mě stále více inspirující a nutí mě ke čtení, “ okomentovala jednu z fotografií Jakuba Pavlovského (25) fanynka jeho instagramového účtu. Právě Pavlovský je jedním z těch, kteří na sociálních sítích inspirují lidi ke čtení.

Dobře schovaný dům v Opatovické ulici působí na první pohled poněkud zanedbaně. Omítka opadává a z oken se loupe nátěr. Budova však má za sebou slavnou minulost. V 19. století dům doslova zářil – na této adrese se nacházelo proslulé Vilímkovo nakladatelství.

Ústní vyprávění příběhů, které je pro Romy velmi důležitou tradicí, se v samotné romské komunitě začíná pomalu vytrácet. I kvůli snaze zachovat zvyky a vzpomínky dalším generacím vnikla v Praze knihovna Romafuturismo. Je v ní zatím zhruba dvě stě padesát knih romských autorů.

Britský spisovatel Terry Pratchett dokázal spojit žánr fantasy s osobitým humorem. Do povědomí čtenářů se zapsal zejména rozsáhlou sérií Zeměplocha. Právě propracovanost tohoto knižního světa čtenáře nepřestává okouzlovat. Opakovaně se vracejí k jeho textům, protože v nich mnohdy objeví nové vrstvy humoru. Díky tomu je Pratchettova tvorba stále aktuální a zajímavá. Stanice BBC i proto oznámila vznik dvou nových seriálů založených na jeho tvorbě.

Návštěvníci Goethe-Institutu mají možnost zažít literaturu úplně jinak, než byli doposud zvyklí. V prostorách tamní knihovny do konce března probíhá projekt s názvem Proměna VR. Pomocí virtuální reality se člověk může ocitnout v těle brouka a prožít si na vlastní kůži příběh první kapitoly z povídky Proměna od Franze Kafky.

Autoři, kteří se rozhodli v knihách odhalit svůj život s psychickým onemocněním, vnímají psaní jako součást léčby. Utřídí si díky němu myšlenky a některé věci je přestanou trápit. Vydání autobiografické knihy vyžaduje odvahu, kterou většinou oceňují i autorovi blízcí. Díky knihám lépe chápou myšlenky a pocity nemocného.

Výzvy, ve kterých mají lidé přečíst například dvacet či padesát knih podle různých zadání, se objevují na zájmových serverech nebo v knihovnách. Čtenáři, kteří se je rozhodnou splnit, se díky nim často dostávají k dílům, která by si normálně vůbec nepřečetli. Pro jiné jsou ale seznamy příliš svazující.

Knihy slouží jako náměty mnoha scénáristům, ovšem ne každé filmové ztvárnění je povedené. Verze se od sebe často liší, což kritizují hlavně ti, kteří jsou s původním psaným příběhem seznámeni. Dystopická série Divergence od autorky Veronicy Rothové se na stříbrném plátně ocitla poprvé v roce 2014. Podle některých čtenářů za úspěchem snímku stojí hlavně dobře zvolení herci.

Začínající spisovatelé i básnící by si kromě slovníku synonym měli opatřit i pevné nervy. Napsání čtivého příběhu je jen polovina úspěchu, obzvlášť chce-li ho autor dostat na knižní trh. Zaujmout nakladatelství není jednoduché, a tak si někteří autoři musí vydat knihu bez jejich pomoci. Existují i tací, kteří u nakladatelů uspěli hned napoprvé.