Štítek: is_archive

Lidé na sociálních sítích běžně sdílí své názory, myšlenky nebo fotografie prakticky celému světu. To jim však může často způsobit nepříjemnosti, které nepředpokládali. Podle sociologů mají potřebu ukazovat skrze sociální sítě velkou část soukromí zejména ti, kteří potřebují uznání od ostatních. Nechtěným důsledkem může být však stalking, obtěžování a vydírání.

Už dávno neplatí, že na sociální sítě mohou psát jejich uživatelé, cokoliv se jim zamane. Společnost Facebook příspěvky, jež považuje za nepřípustné, maže, platforma Twitter je zase přímo pod textem konkrétního tweetu označuje za zavádějící. Mají na to sociální sítě právo, nebo jde o cenzuru či omezování svobody slova? Přečtěte si dva rozdílné názory našich redaktorů Marka Veselého a Jakuba Kunce. Oba vycházejí z petice videoherního vývojáře Daniela Vávry, k níž se přidaly i další české osobnosti a která bojuje proti nelogickému mazání příspěvků na sociálních sítích i očividnému zvýhodňování některých uživatelů na úkor druhých.

Za kontroverzní status nebo mladickou nerozvážnost projevenou na sociálních sítích může člověk pykat i s odstupem řady let. O tom se nedávno přesvědčil například dnes již bývalý kandidát Pirátů do Senátu Tomáš Tožička (53) či poslanec za TOP 09 Dominik Feri (23).

Novinář Marek Wollner (53) působí v České televizi jako dramaturg a moderátor investigativního pořadu Reportéři ČT. „Nových nadějných absolventů bohužel v branži potkávám málo,“ posteskl si během diskuse se studenty Vyšší odborné školy publicistiky. Řešil i vliv médií na politiku nebo důsledek moci velkých společností.

Jednadvacetiletý Dominik Feri se stal nejmladším poslancem v historii české politiky. Čím zaujal voliče natolik, aby ho z 36. místa pražské kandidátky při letošních volbách svým kroužkováním dostali až do Thunovského paláce? Prim hraje jeho originální image, kterou si každý zapamatuje, ale i vtipné statusy, kterými baví lidi především na Facebooku. Generace 20 přináší pět důvodů, které Ferimu napomohly získat poslanecké křeslo.

Má za sebou sedm tisíc kilometrů a osm procestovaných zemí. Sedmadvacetiletý Tomáš Vejmola se minulý rok rozhodl vydat na okružní výpravu kolem Černého moře. Cestoval na kole a po celou dobu sám. Jediným společníkem mu byl Facebook, kam pravidelně přidával svá videa z cest.

Sociální sítě, jako je Facebook, jsou ideálním místem pro krádež osobních informací. V bezpečí dnes už ale nejsou ani lidé, kteří účet na něm nemají. Bohatě totiž stačí, aby se o nich některý z uživatelů zmínil ve svém příspěvku, a Facebook ihned začne veškeré jejich informace shromažďovat. Podle IT specialisty existuje před zloději dat jediná stoprocentní ochrana. Režim offline.

O problémech spojených s komentáři žurnalistů na sociálních sítěmi promluvil na publicistickém festivalu Všemi směry novinář Jindřich Šídlo. Vzpomínal i na to, jak před sedmi lety vložil na Facebook komentář, který mu způsobil problémy. Situace Šídla přiměla zamyslet se nad stanoviskem, které by měl jako tehdejší pracovník média veřejné služby zastávat.

Jako kdysi fyziolog I. P. Pavlov naučil své psy při krmení reagovat na zvonek, naučila moderní doba reagovat lidi na zvuk upozornění ze sociálních sítí. Zapípá zpráva z Facebooku a hned chtějí vědět, kdo se o ně právě zajímá. Kvůli závislosti na online komunikaci však mnozí přestávají umět mluvit z očí do očí, což mívá fatální následky.

Sociální sít Facebook se dnes dotýká většiny mladých. Ztráta času a pocit nesvobody však některé nutí z ní odejít. Petr Babka měl důvodů více. Vadilo mu, že přátelé už nevolají, ale napíší na svém profilu status a čekají, kdo se ozve.