Štítek: is_archive

Potomci Arnošta Lustiga založili nadační fond, který si bere za cíl vzdělávat širokou veřejnost. V rámci průzkumu probíhají pod záštitou fondu debaty, do nichž se zapojují různé cílové skupiny. Poslední z nich se zúčastnili i studenti Vyšší odborné školy publicistiky a Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Jedním ze závěrů je potřeba vzdělávat nejen studenty, ale i rodiče.

Těžko hledat rozporuplnější postavu našich dějin. Z československého legionáře, velkého vlastence a obdivovatele Masaryka se Emanuel Moravec postupně stal jedním z nejaktivnějších kolaborantů s nacistickým Německem. Život a komplikovanou osobu Emanuela Moravce nyní připomněl nový dvoudílný TV film Anatomie zrady, který počátkem května odvysílala ČT 1.

Novodobé české dějiny v sobě skrývají dostatek zápletek a silných okamžiků na to, aby výsledkem nebyly jen strohé učebnice, ale i úspěšná počítačová hra jako je Attentat 1942. Tým českých vývojářů z Karlovy univerzity a Akademie věd ji ve spolupráci s historiky a učiteli původně vytvořil hlavně jako učební pomůcku. Herní zpracování období po atentátu na Heydricha a následujících perzekucí během druhé světové války mělo tak dobré ohlasy, že vznikla i verze pro širokou veřejnost.

Japonská vláda plánuje poprvé od konce druhé světové války změnit ústavu. Tu země přijala v rámci sankcí, které uvalily Spojené státy americké ihned po válce. Kvůli silně pacifistické ústavě Japonci například nemohou mít vlastní armádu. S narůstající jadernou hrozbou z KLDR se ale poměry v zemi mění a i samotní obyvatelé si uvědomují, že se ústavním změnám nevyhnou.

Rodina Mašínových, bojovníci proti totalitám. Téma s tímto podtitulem bylo součástí nedělního dílu dokumentárního cyklu České televize GEN – Galerie elity národa. Patnáctiminutový pořad už před vysíláním vyvolal mnoho reakcí. Kontroverze provází tuto rodinu už déle než přes šedesát let.

Nový snímek Roberta Zemeckise Spojenci, který se hraje od minulého týdne v kinech, přináší romanci odehrávající se za druhé světové války. Divák ale nepropadne pouze úchvatným kulisám marocké Casablancy a kostýmům, které filmu vynesly nominaci na Oscara. Hlavní kvalitou je především Zemeckisova režie obou hlavních postav a otázky, které snímek vyvolává.

Generál Jaroslav Klemeš (94) se označuje za „poslední kousek“. Z československých výsadkářů, kteří za druhé světové války operovali na území Protektorátu Čech a Moravy, zbyl už jen on sám. Nacisté mu popravili otce a komunisté jeho samotného po válce zavřeli do vězení. Klemeš 28. října převzal Řád bílého lva.

Strach, úzkost a vztek. Takové pocity se probouzejí v mladých, když pomyslí na druhou světovou válku. Studenti doufají, že podobný masový konflikt se již nikdy nebude opakovat. I po uplynutí sedmdesáti let od konce tohoto celosvětového střetnutí není lidem válka lhostejná.

Příchod německých vojáků zastihl tehdy desetiletého Vladimíra Vomáčku (86) při cestě do školy. Jako kluk ze samoty nedaleko středočeského města Sedlec – Prčice vzpomíná na krutou dobu, poslouchání zakázaného rozhlasu a tajné pěstování potravin pro hladovějící příbuzné z Prahy.

Margit Maršálková (86) přežila druhou světovou válku a zažila nespočet utrpení. Podle ní si však lidé dříve věřili daleko více, zatímco dnes zmizela důvěra a přátelství. Příčinu vidí v tom, že lidé nerespektují názory druhých. Když někdo projeví svůj názor, je považován za nepřítele nebo blbce.