Štítek: is_archive

Doba pandemie omezila možnosti zábavy, ale výrazně zvýšila zájem o stolní hry. V oblibě jsou jak nové strategické hry, tak i ty již klasické, u nichž hráčům stačí třeba jen tužka a papír. Hráči si pochvalují především to, že se mohou bavit přímo a ne jen přes obrazovky počítačů.

Když se řekne Velká pardubická, vybaví se nám tři věci. Vysoké sázky, elegantní klobouky a legendární žokej Josef Váňa starší. S klobouky (samy jsme měly ty své poctivě koupené už od září) a nadšenými sázkaři se 9. října na pardubickém dostihovém závodišti opravdu roztrhl pytel a ani Váňa pochopitelně nechyběl, i když tentokrát jen jako trenér hned tří koni v dostihu. I přes všechna splněná očekávání nám pravý adrenalinový zážitek začal teprve tehdy, když náš redakční dívčí tandem dostal do rukou sázkový lístek.

Při státní hymně České republiky si mohla u svého žokeje Jana Faltejska pořádně oddychnout. Pak, oděna do modro-žluté vítězné deky, odcválala ze záběru televizních kamer. Okovaná vládkyně Orphee des Blins to zvládla. Zlatým písmem se dvanáctiletá klisna v neděli vryla do historie Velké pardubické.

Podívat se na prestižní sportovní událost a ještě si vydělat? Koho by to nelákalo. Proto jsme ze skříní vytáhli zaprášený společenský šat a vydali se zkusit své štěstí na 121. ročník Velké pardubické.

Tak jako pilot F1 potřebuje kvalitní stroj, musí mít dostihový jezdec dobrého koně. Jinak může těžko vyhrávat. Jednomu takovému vděčí Josef Váňa za čtyři vítězství ve Velké pardubické. Jmenoval se Železník a svými výkony se nesmazatelně zapsal do historie. Téměř po dvaceti letech je tu Tiumen, který může se stejným jezdcem dokázat něco podobného.

Malý svým vzrůstem, velký svými činy. Sedmapadesátiletý žokej Josef Váňa starší opět v neděli ukázal, že když chce člověk vyhrát Velkou pardubickou, na výšce ani věku nezáleží. V letošním 120. ročníku obhájil s koněm Tiumenem loňské vítězství a získal už svůj 7. titul. Opět tak posunul rekordní hranici triumfů v tomto závodě.