Štítek: is_archive

Poslední únorovou sobotu se hráči mobilní hry Pokémon GO vybavili teplým oblečením a powerbankami a vyrazili na lov do ulic Prahy. Konal se totiž druhý ročník celosvětové jednodenní akce Johto Tour. V ní mají lovci dvanáct hodin na to, aby různými způsoby získali všech sto vybraných druhů pokémonů.

Petr Doubravský (20) je jeden ze zakladatelů a mluvčích hnutí Fridays for Future v České republice, které organizuje studentské stávky za klima. Je přesvědčen, že školství selhalo v tom, že žáky v účasti na demonstracích nepodporuje. A to, že studenti chodí stávkovat proto, aby se ulili ze školy, je podle něj naprostý nesmysl.

Jako reportážní fotograf na volné noze pracuje teprve rok. Za tu dobu však stihl poloviční Angličan Ray Baseley (19) zdokumentovat několik tuzemských i zahraničních demonstrací. Zaznamenal například statisícový protest proti omezování ženských práv v Polsku nebo shromáždění odpůrců roušek na Václavském náměstí. Profese fotoreportéra ho baví, i když kvůli ní často riskuje.

Na začátku února se v Myanmaru odehrál vojenský puč. Poté, co armáda zadržela vládní představitele, začal lid protestovat. Policie používá proti desetitisícovým demonstracím gumové projektily a slzný plyn, protesty ale nepřestávají.

PORTRÉT: Nejvýraznější představitel ruské opozice Alexej Navalnyj (44) má mnoho tváří. Dá se na něj nahlížet jako na liberála i nacionalistu. Známému disidentovi se však jedna věc upřít nedá – je schopen riskovat život, aby dosáhl svých cílů. Je ale opravdu naprostým protikladem prezidenta Vladimira Putina (68), jak ho většina evropských liberálních politiků vnímá?

Komentář: Bývalý prezident Václav Klaus (79) se prý cítí v době pandemie covidu jako disident. V rozhovoru pro DVTV řekl, že v současném „režimu“ pomalými krůčky, které představují vládní nařízení, přicházíme o svou svobodu. Rozhodl se proto vydat cestou občanské neposlušnosti a protestů. Sám Klaus přiznává, že nemá medicínské vzdělání. Druhým dechem ale odmítá, že by neměl dostatečné vědomosti pro komentování celosvětové pandemie.

Stejně jako před třiceti lety, i letos nesl průvod z Albertova na Národní třídu název Vezmi s sebou květinu. Právě těmito slovy začínal text letáků, který v listopadu 1989 zval studenty k připomenutí uzavření vysokých škol nacisty o půl století dříve. Tuto neděli 17. listopadu 2019 se na vzpomínkový průvod k začátku sametové revoluce vydalo přes deset tisíc lidí.

Díky mobilním telefonům a sociálním sítím jsou lidé v nepřetržitém kontaktu s okolním světem. Ne vždy tomu tak bylo. V roce 1989 se mimopražští o listopadových událostech nedozvěděli kvůli cenzuře a monopolu na státní média téměř nic. Proto se tehdejší studenti a herci rozhodli objíždět vzdálené regiony a osobně informovat o aktuálním dění v Praze a o dalších plánovaných demonstracích.

Před devětadvaceti lety stavbyvedoucí Richard Kyselý (60) nechal kolegy zvonit na zvon v Novoměstské radnici. Sice se obával, že ho za to policisté zavřou, ale jeho revoluční nadšení bylo silnější. Další účastníci událostí roku 1989 podobně jako on vzpomínají na to, jak se v nich v jednom okamžiku mísil strach z toho, co bude, spolu s velkým nadšením. Každoročně se lidé 17. listopadu účastní pietních akcí, někteří pamětníci ale tvrdí, že tento den ztrácí význam a atmosféru.

Vzpomínky na boje v pražských ulicích ožívají. Přesně před padesáti lety zabrala tehdejší Československo vojska Varšavské smlouvy. K výročí srpnových událostí roku 1968 se před budovou Českého rozhlasu konala velká pietní akce. Ta se ale chvílemi zvrhla v demonstraci proti současnému premiérovi Andreji Babišovi. Většina pamětníků srpna ´68 ale sledovala skandující dav spíše smutně – přišli totiž zavzpomínat na mrtvé kamarády, kteří při obraně Prahy položili život.