Štítek: is_archive

Nošení roušek je účinné preventivní opatření proti nákaze nemocí covid-19, ale přináší i řadu úskalí. Zachycují se v nich viry a bakterie, které následně člověk vdechuje. Nehygienické nošení roušky může přispívat i k tvorbě akné. I když pleť se zhorší spíše lidem, kteří k tomu mají přirozené sklony. Každopádně rouškám se ve vnitřních prostorech nikdo nevyhne, proto je klíčová péče o pokožku. Zejména pro ženy, které řeší, jak povinnost roušek skloubit s dobrým pocitem z nalíčení.

Plošná opatření kvůli pandemii koronaviru se vracejí a denní přírůstek nakažených v Česku stoupá, ale hokej se hraje, i když před značně omezeným počtem diváků. Zimní stadiony představují velké riziko přenosu nákazy, kluby však fanoušky potřebují i kvůli příjmu ze vstupného.

Dlouhodobá izolace, která měla zabránit šíření nemoci COVID-19, byla náročná i na lidskou psychiku. Někteří lidé během mimořádného stavu bojovali se špatnou náladou nebo pocity, že jsou osamělí. S postupným návratem k běžnému životu se ale stav zlepšuje, potvrzují i psychologové.

I když je koronavirová krize pro média komplikací, podle Jakuba Ungera (44) silná vydavatelství paradoxně získají. Ředitel zpravodajství Seznamu vidí největší problém u menších médií, která mají problém s inzercí i prodejem. Seznam podle něj zvládá krizi dobře.

Studenti lékařských fakult aktivně pomáhají nemocnicím již od počátku epidemie koronaviru, který se v Česku objevil začátkem března. Medici se zapojují do služby, šetří lékařům i zdravotníkům práci, v mezičase se ale musí připravovat i na nadcházející zkoušky. Paradoxem je, že jim chybí odborná praxe z nemocnic, dobrovolnickou činnost totiž fakulty zatím neuznávají.

Šéfredaktor Respektu Erik Tabery (42) přiznává, že se týdeník musel adaptovat na právě probíhající krizi v souvislosti se šířením nemoci covid-19, a pozměnit zajetý systém práce. Pochvaluje si ale to, že si více čtenářů našlo cestu k digitálním vydáním.

Při pokračující pandemii nemoci covid-19 roste i počet uzdravených. Mezi ně patří také vojačka z povolání Radomila Skružná (46). Podle jejích slov byly nejhorší první tři dny nemoci, zázračnou radu na vyléčení ale nemá. Stejně jako radí lékaři, i jí nejvíc pomáhal odpočinek a obyčejný paralen.

Má skoro osmiletou zkušenost se zpravodajstvím z válečných zón. V posledních týdnech se novinářka Iva Roze Skochová (43) pohybuje také v nebezpečném prostředí. Jen vyměnila Afghánistán za Všeobecnou fakultní nemocnici, ve které se zdravotníci starají o nejvíce infikované pacienty koronavirem v Praze. Skochová tak každý den píše reportáže o aktuální situaci přímo z první linie.

Koronavirová pandemie je pro mladé první vážnou situací, která otřásá nejen našimi životy, ale celým světem. S ničím podobným nemáme srovnatelnou osobní zkušenost. Naposledy byl v Česku vyhlášen nouzový stav před osmnácti lety při povodních. Jak to tehdy vypadalo, si ale většina dvacetiletých vybavuje jen matně, nebo vůbec. Vzhledem k rychlému šíření koronaviru zpřísňuje vláda krizová opatření skoro denně a omezuje lidi v životě, na jaký byli doposud zvyklí.

Studenti lékařských fakult se rozhodli pomáhat v nemocnicích již na počátku epidemie koronaviru. Většinu mediků vyšších ročníků pak vláda povolala povinně. Cílem je odlehčit lékařům a zdravotním sestrám práci v boji s koronavirem. Zatímco na počátku byli medici sdílní, teď už s médii nemluví tak otevřeně. S nemocnicemi a dobrovolnickými skupinami povinně podepisovali smlouvu o mlčenlivosti.