Štítek: cesko

Prohlídka zámku, hradu či jeskyně s průvodcem. To, co je pro Čechy běžné, považují například v západní Evropě za nadstandard. Zatímco na tamních památkách si turista musí vystačit s informačními cedulemi či audioprůvodci, v Česku se mu velmi často dostane výkladu od živého člověka. Ne každý návštěvník to ale náležitě ocení, stejně jako průvodce není nadšený z každého turisty. S čím vším se brigádníci i profesionálové na českých památkách musí potýkat? Na jeden den jsme si to vyzkoušeli, konkrétně naše redaktorka Monika Kabourková na zámku v Dětenicích.

Koncem února se do Česka dostal nový mezigenerační projekt Dopis vnoučeti, který vznikl ve spolupráci s Nadací Charty 77. Šedesátníci a starší mohou dětem a teenagerům napsat, co je podle nich v životě podstatné. Dopisy si přečte nejen současná generace mladých. Vzpomínky, rady i momenty z historie budou uloženy i v Národní kronice.

Češi si možná budou muset při cestě na Slovensko posunout ručičku na hodinkách. A to i přesto, že se obě země nacházejí ve stejném časovém pásmu. Pokud projde návrh Evropské komise na zrušení střídání zimního a letního času, budou si moct státy Evropské unie vybrat jen jeden z nich.

Jen za první pololetí roku 2018 přišlo z Ukrajiny do České republiky za prací přibližně 5 600 lidí. Oproti předchozím rokům přijíždí čím dál více Ukrajinců s vysokoškolským vzděláním. Zajistit si lepší pracovní podmínky a zkrátit čekací lhůtu na vízum jim pomáhá projekt Režim Ukrajina.

Odchod od rodičů a osamostatnění se je důležitým životním milníkem. Mladí Češi ale toto rozhodnutí odkládají v průměru na 26,4 let, což je podle průzkumu Českého statistického úřadu nad průměr Evropské unie. Dívky jsou však v tomto ohledu vyspělejší. „Chlapci jsou fixovanější na matku více než slečny. Mladí jedinci osamostatnění odkládají také kvůli tomu, že v rodině často chybí mužský element, který by je vyslal do světa,“ říká k tématu dětský psychiatr Peter Pöthe (50).

Sucho je v Česku dlouhodobým problémem. Na některých místech republiky v průběhu května hydrologové zaznamenali kritické sucho, během kterého je půda takřka bez vody. Zda se situace zlepší, však prozatím hydrologové nedokáží s přesností určit. Nejhůře sucho postihuje zemědělce v jižních Čechách, kteří se bojí o úrodu. Řešením by mohl být podle hydrologa Jana Daňhelky vytrvalý déšť.

Navštěvoval šumavské samotáře, aby zaznamenal jejich neobvyklé zážitky a myšlenky. Spisovatel a publicista Aleš Palán (52) sepsal ve své knize Raději zešílet v divočině příběhy lidí, kteří se rozhodli žít v ústraní mimo civilizaci. Všechny respondenty v jeho knize spojuje potřeba duchovna. Mezi motivacemi lidí pro odchod do divočiny je i víra v konspirační teorie či útěk před úspěchem.

Česká hymna je krásná, zapamatovatelná a originální, ale podle Českého olympijského výboru nedokáže rozproudit krev sportovců. Proto ČOV nechal vytvořit hned tři nové verze této skladby. V nich se ale to nejlepší z národní písně ztrácí pod zbytečnou pompézností.

Pozoruhodná tuzemská zvířata žijí i tam, kde by je nikdo nečekal. Fauna, zajímavé informace o přírodě a prvotřídní vizuální zachycení jsou hlavními lákadly dokumentu Planeta Česko. Režisér a kameraman Marián Polák také napsal procítěný komentář, čímž se mu podařilo do snímku dostat další zajímavou rovinu. V té divákovi předává vlastní zážitky i zkušenosti z natáčení.

Zatímco v českých ulicích lidé na buskery, tedy pouliční umělce, často koukají jako na žebráky, v Irsku je busking dlouholetou tradicí. Vydělávání peněz vystupováním na ulici pro irské umělce mnohdy bývá i způsobem, jak si plnohodnotně vydělávat. Stejně jako v Praze, i v Irsku ale začínají platit různé vyhlášky, které činnost buskerů stále více regulují. Například v Dublinu ale lidé busking vnímají jako každé jiné zaměstnání, což dává irským umělcům větší šanci na výdělek.