Štítek: is_archive

Češi, kteří dlouhodobě žijí v cizině, stáli před nelehkou volbou – buď se kvůli pandemii koronaviru vrátit do rodné země, nebo zůstat tam, kde nyní jsou. Mnozí z nich se rozhodli setrvat a dodržují své závazky v práci. Do Česka se vraceli především turisté a studenti.

Ochranných pomůcek je málo, a tak se Češi rozhodli, že si ušijí své vlastní. Od středy 19. března se totiž bez zakrytých úst a nosu nesmí chodit na veřejnost. Zásilka z Číny s více než milionem ochranných pomůcek sice v sobotu večer do Česka dorazila, ale ta všechny občany nezabezpečí. Lidé proto vykupují galanterie a šijí roušky sami. Aktivně se zapojují i mladí.

Jedním z pracovníků Československého rozhlasu, kteří během srpnové invaze v roce 1968 zůstali v budově, byl Karel Lánský (95). I přes snahu sovětských vojsk vysílání ukončit, v něm pokračoval. Letos si za tuto odvahu převzal nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva mu ve Vladislavském sále Pražského hradu propůjčil prezident republiky.

Poté, co lednové prezidentské volby definitivně rozdělily českou společnost na dvě poloviny, nastal čas onu pomyslnou zeď mezi zemanovci a antizemanovci zase na chvíli zbourat. Anebo k ní alespoň přistavět schody, aby se oba tábory mohly dostat přes. Konají se přeci zimní olympijské hry v Pchjongčchangu – událost, která Čechy do jisté míry spojuje, nehledě na nejednotnost národa v politických názorech. Zimní hry v povolebním dramatu tak plní funkci dobře načasovaného timeoutu.

Rakousko-uherská ponorka S.M.U.16 na své znovuobjevení čekala sto let. V říjnu 1916 se po střetu s nepřátelským plavidlem potopila v hlubinách albánských vodách. Letos v září ji identifikoval český tým potápěčů, historiků a dokumentaristů Czech Diving Team. O vraku Albánci věděli již léta, zájem o něj ale nejevili. K ponoru do hloubky 60 metrů se odhodlali až čeští potápěči. Motivovala je spojitost vraku s historií Česka.

Z nedávné studie britského serveru Clinic Compare vyšel český národ jako ten nejnezdravější. Součástí analýzy bylo 179 zemí celého světa. Zaměřovala se ale pouze na tři aspekty: kouření, konzumaci alkoholu a nadváhu. Češi skončili na posledním místě. 

Současná migrační vlna vyvolává spoustu otázek. I proto vznikl projekt týdeníku Respekt – série diskusí pod názvem Evropa na rozcestí. Jedna z debat proběhla 26. dubna v Plzni, moderoval ji šéfredaktor týdeníku Erik Tabery. Mluvilo se hlavně o rozdílných reakcích na uprchlíky v Česku a Německu. Hosty debaty byli novináři Tomáš Lindner, Martin M. Šimečka a Lída Rakušanová, která v minulosti působila v rádiu Svobodná Evropa.

Oblíbené vánoční trhy v Německu začínají. Na náměstí Altmarkt se akce koná již nepřetržitě od roku 1434. Nejstarší událost podobného typu se chystá navštívit i desetitisíce Čechů, kteří v Drážďanech vyhlížejí zejména nízké ceny.

Národní hrdost. To byl pocit, který zažila starostka severočeského města Třebenice Martina Patrovská. Ta návštěvníkům letošního ročníku světové výstavy průmyslu a kultury Expo v Miláně přivezla ochutnat svůj domácí meruňkový džem z proslulé ovocnářské oblasti Litoměřicka.

Jak by byla cesta do práce jednodušší, kdyby všichni dodržovali základní pravidlo, že se chodí vpravo, a pouštěli ze dveří lidi, kteří vycházejí. Jenomže slušné vychování není u spousty lidí samozřejmostí. Často se z důvodů neznalosti neumějí ve společnosti chovat. A především Češi mají v etiketě velké mezery. Podle odbornice na společenská pravidla Evy Filipové za to může především bývalý komunistický režim, který zničil tradici z první republiky. Proto dnes nemají Češi ty pravé vzory, kterými by se mohli inspirovat.