VIDEO: Tchoukball – hra složitější než samotná pravidla
Hřistě na basket, dvě trampolíny, jeden míč a čtrnáct nadšenců. To vše dejte dohromady a vyjde vám z toho tchoukball. Sport, který převzal pár prvků z jiných kolektivních her, ale přesto ho těžko k něčemu přirovnat. „Možná je trochu to trochu podobné házené. Ale ta je tak tvrdý sport, že to vlastně srovnávat ani moc nejde,“ říká Michal Matějovský, zakladatel pražského týmu tchoukballu. Tento sport je totiž bezkontaktní. Útočníkovi musí protihráči uvolnit cestu a pokud se náhodou dva srazí, vždy je na vině obránce.
V hlavní roli číslo tři
Jednotlivá družstva nemají svá pole a svoji trampolínu, ale můžou útočit na kteroukoliv z obou dvou. Záleží jen na jejich taktice. Míč může hráč držet maximálně tři vteřiny, nebo tři kroky. Tato číslovka se objevuje v pravidlech dál. Před hodem na konstrukci si smí přihrát pouze třikrát a trampolína stojí v půlkruhu o průměru tři metry. Body získává tým, kterému se podařilo střelit na trampolínu tak, aby protější mužstvo střelu nezachytilo, a ani nedopadla na zem.
Základním předpokladem pro tento sport je pochopit trochu složitější pravidla. „Ono to může znít složitě, ale horší je spíš to, že si člověk zásady tohoto sportu nemůže osvojit z jiného,“ dodává Matějovský. Florbal lze podvědomě spojit s hokejem, ping pong s tenisem, ale hru, kde se používají trampolíny, k ničemu nepřiřadíte.
Ovšem s obyčejnou klasickou trampolínou si nevystačíte. Jde o speciálně vyrábené v Itálii a Švýcarsku, kde má na produkci monopol jen pár firem a nikdo jiný je nesmí vyrábět. Sada trampolín stojí v řádech deseti tisících korun. „Máme v Praze zatím jen dvě trampolíny, na víc nemáme zatím peníze,“ říká Matějovský. Postupem času by však chtěli pořídit ještě další, aby sport mohli dál rozvíjet.
Od amerického fotbalu k bezkotaktnímu sportu
K tchoukballu přicházejí často lidé, kteří dříve dělali jiný sport, ale z nejrůznějších důvodů ho opustili. Jejich bývalé činnosti se pak promítají do chování na hřišti. „Hraje s námi kluk, který předtím dělal americký fotbal. Je paradox, že od takového sportu přejde k úplně bezkontaktnímu,“ vypráví Matějovský. Zmíněnému hráči ze zezačátku dělalo problém proběhnout s míčem přes celé hřiště a do nikoho nevrazit. „Teď už si ale zvykl a užívá si tu bezbolestnou hru,“ dodává Matějovský.
Nesložitější na samotném sportu je ale prosadit ho. Do České republiky se dostal před asi osmi lety. Od té doby se ale žádného extra vývoje nedočkal. „Snažíme se sehnat peníze z různých grantů, ale není to moc nadějné,“ stěžuje si Matějovský. Je jen málo subjektů, které dají peníze na téměř neznámou věc. Proto celou osvětu dělají samotní hráči a většina nákladů jde z jejich kapsy.
Samotný sport vznikl v 70.letech ve Švýcarsku. Začal se pomalu rozvíjet a dnes je oblíbený například v Itálii, kde mají dokonce tři ligy. V České republice je však stále nováčkem. Za osm let své existence u nás funguje pouze osm týmů. I přes malý počet hráčů se však snaží prosadit i ve světě a zúčastňují se nejrůznějších turnajů. Minulý rok skončil tým z Jičína na šestém místě na evropském tchoukballovém turnaji European Winners cup.
Jak tento sport vypadá se můžete podívat zde:
