Taekwondo je jako šachy. Každý chvat se musí dopředu promyslet
Korejské bojové umění taekwondo kombinuje útok se sebeobranou. Kromě zlepšování fyzičky však klade důraz i na duševní rozvoj cvičenců. Právě mentální rovina a přesně definované chvaty a kopy odlišují taekwondo od obyčejné rvačky.
také karate
Taekwondo bylo veřejnosti poprvé představeno roku 1955 v Soulu. Na programu olympijských her se objevuje od roku 2000. Vychází z jiných bojových umění, například z taekkyonu a karate. Za zakladatele je považován generál Čchö Hong-Hui, jenž je rovněž autorem názvu.
I když se v Česku netěší bojové sporty tak velké oblibě jako v řadě asijských zemí, členská základna taekwondo WTF má zhruba 4 500 tisíce lidí, z toho 60 procent mužů. Korejské bojové umění ITF má podle statistik z konce loňského roku přes 7 000 členů.
Pro pochopení motivace bojovníků je důležitý také fakt, že tento sport neslouží primárně k atakům, ale naopak zápasníky připravuje na obranu před nepřáteli. Přemůžou-li agresivní protivníky, svět se podle jejich vize stane o něco bezpečnějším.
Organizací sdružujících zápasníky je vícero a liší se podle typu boje. Nejznámější je World Taekwondo Federation (WTF), která se od roku 2000 jako jediná účastní olympijských her.
„Typický je takzvaný full kontakt. To znamená, že zápasníci bojují naplno a nezastaví se, dokud zápas není u konce,“vysvětluje základní princip prezident Českého svazu Taekwondo WTF Bohuslav Hybrant. Účastníky boje jistí helma a chrániče na končetinách.
Zábava se mění v poslání
„Cvičenci by se měli řídit jistými zásadami. Primární je úcta k lidem a vytrvalost na cestě za svým cílem,“ popisuje taekwondo sedminásobný mistr ČR Viktor Jankovský. Dodává, že na tréninku se vyučuje například uklánění a následování rad starších, kdežto během boje samotného si cvičenci sami postupně utvářejí morální zásady.
Některé kopy jsou však podle Janskovského hodně náročné a při zápase nestačí bojovat, člověk musí každý krok dopředu promýšlet. „Přirovnal bych to k šachům. Někdy musíte obětovat jednu figurku, abyste vyhráli celou partii,“ míní.
Pro Jankovského z klubu SK Cobra Dojang Prague je taekwondo WTF v první řadě koníčkem. Je tak příkladem toho, že se do něj mnozí prvotně nepouštějí s cílem měnit svět. „K taekwondu mě přivedl otec a bojovému umění se věnuji přes 16 let. Postupně se mi ale začaly utvářet morální hodnoty a stalo se to pro mě něčím víc než jen sportem,“ dodává Jankovský s tím, že díky taekwondupoznal nové přátele a procestoval cizí země — například Koreu.
Dalším rozšířeným typem taekwonda je ITF fungující pod hlavičkou International Taekwondo Federation. To se od WTF odlišuje především semi kontaktem, který je přerušovaný a tudíž lehčí než full kontakt. Rozdílné jsou rovněž technické sestavy a při zápase je kladen větší důraz na sílu než na techniku. Mezi odlišnými variantami sportu se však přecházet nedá. I když chce pokročilý a hodně zkušený bojovník ITF začít s olympijskou verzí sportu, musí se vrátit úplně na začátek.
„Zpočátku jsem taekwondo bral jako hobby, s odstupem už vidím i jiné roviny než jen tu sportovní. Můžu pomáhat lidem a přispívat k jejich tělesnému i duševnímu rozvoji,“ popisuje trenér ITF Jiří Kaše (29) podobnou zkušenost se začátky, jakou má Jankovský. Sám se bojovému umění věnuje přes 20 let. Možná podobně jako pro jiné byl pro něj motivací špatný zážitek z dětství. „V osmi letech mě přepadli, od té doby se učím sebeobraně,“ upřesnil.
