Slovinský hokejista Jurij Repe obléká dres kladenských Rytířů: Jágr s námi drží. Věříme, že postoupíme
Lyžování je ve Slovinsku sportem číslo jedna, proč jste dal přednost hokeji?
Šli jsme se školou bruslit a mně se to hrozně líbilo. Přijel jsem domů a řekl mamce, že chci hrát hokej. Ona chtěla, aby ze mě byl lyžař. První helma, kterou mi koupila, byla proto kulatá, abych v ní mohl hrát hokej i lyžovat. Hodně jsme se ohledně toho hádali.
Takže jste v dětství hrál hokej i lyžoval?
Tři roky jsem dělal oba sporty. Chodil jsem z tréninku na trénink. Když mi bylo osm, rozhodl jsem se stoprocentně pro hokej. Mamka to tenkrát těžce nesla, ale já jsem si šel za svým.
Jak jste se dostal ze Slovinska do České republiky?
Když mi bylo čtrnáct, hrál jsem za klub HK Bled, který byl pozvaný do Třince na kemp pro mladé hokejisty. Hned druhý den za mnou přišel tehdejší trenér juniorů Aleš Mach a nabídl mi smlouvu. Samozřejmě jsem to okamžitě podepsal. Chtěl jsem se hokejem živit, věděl jsem, že ve Slovinsku není hokej na takové úrovni, abych se mohl posunout někam výš.
Tři roky jste hrál v Třinci za juniory, pak jste byl dva roky v kanadském Quebeku v juniorském týmu. Od roku 2015 hrajete za kladenské Rytíře. Nelitujete toho teď, když Třinec, kde jste v Česku začínal, hraje o titul v extralize?
Možná trošku ano, ale snad příští rok budeme s Kladnem hrát extraligu také.
Myslíte si, že dobře rozehranou baráž dotáhnete k postupu?
Doteď jsme v baráži ukázali hlavně obrovské srdce a bojovnost. Nemáme žádné hvězdy, jsme ale opravdu jeden tým, kde hraje jeden za druhého. Nijak nepočítáme, kolik zápasů ještě musíme vyhrát. Vždy se soustředíme na příští zápas. Když budeme takhle pokračovat, tak určitě na extraligu máme.
Takže na Kladně zůstanete i příští sezónu?
Smlouvu na příští rok nemám podepsanou. Všechno se uvidí podle toho, jak skončí letošní sezóna. Když postoupíme do extraligy, určitě bych chtěl nový kontrakt podepsat. Když ne, zatím nevím. Jednou bych chtěl hrát ruskou KHL. Táhne mě to tam více než do NHL, protože maminka je Ruska.
Po návratu z NHL začal Jaromír Jágr hrát za Kladno. Teď je zraněný a tým podporuje ze střídačky. Změnilo to nějak atmosféru v týmu a celkově způsob hry?
Když Jaromír Jágr hrál na ledě, já byl na olympiádě. Pak se zranil, ale když je na střídačce s trenéry, je to určitě znát. Radí nám. Jde hlavně o zkušenosti, které každému předává. Když se nějakému hráči nedaří, jde za ním, uklidní ho a řekne mu, jak by měl danou situaci vyřešit. Je od něj hezké, že takhle drží s námi.
Jakou nejsilnější vzpomínku máte z únorového olympijského turnaje?
Pominu obrovské sportovní zklamání, že jsme po skalpech Slováků a Američanů ve skupině vypadli v boji o čtvrtfinále s Norskem. Kdybychom ten zápas v prodloužení nepokazili, mohli jsme dopadnout při troše štěstí jako Němci, kteří brali senzační stříbro. Nejvíc mě asi zaujala jídelna, velká asi jako kladenský stadion. Tam byly 24 hodin denně k dispozici snad všechny druhy jídla z různých koutů světa. Čínská, francouzská, německá kuchyně… Mrzelo mne jen, že jsem neměl čas podívat se na lyžování
Budete hrát za Slovinsko i letos na mistrovství světa nižší divize?
Trenéři chtějí, abych jel. Ale šampionát v Budapešti začíná už 22. dubna, a to máme poslední zápas baráže. Kdyby bylo jasné, že Kladno postoupí do extraligy, zůstal bych si to užít. Pokud by ale byla zřejmá ta druhá možnost, kterou ani nechci vyslovovat, asi by mě v klubu pustili dřív a na mistrovství bych jel.
