Slávo Jurko: Moderování vás musí bavit, jinak je to poznat
Jste moderátor, věnoval jste se i komentování. Ke které z těchto dvou profesí máte blíže?
Moderování mi je trochu bližší. Ale celkově bych to shrnul tak, že mě sice živí moderovaní ale komentování mi je úžasným koníčkem. Uvidíme na jak dlouho přerušeným.
Jsou podle vás v těchto dvou profesí nějaké zásadní rozdíly?
Zásadní rozdíl vidím v tom, že na komentovaní fotbalového přenosu musíte byt důkladněji připravený. Naopak třeba v rádiu je to do velké míry improvizace. Navíc když je zle, stále můžete pustit písničky. Ale když ve fotbale přijde nečekané přerušení nebo je to 90 minut nudy, je třeba přenos oživit a na to musíte být připravený.
Komentování se ale od loňského srpna už nevěnujete, když jste skončil na Nova sport…
Ano, je to tak. Konec mi oznámil programový ředitel stanice Marek Kindernay pouhých šest dní před začátkem fotbalové sezony.
A jaké vám oznámil důvody?
Bylo mi řečeno, že chtějí dávat větší důraz na české znění (Jurko komentoval slovensky, pozn. autora). Po dalších, nebo těch skutečných důvodech jsem nepátral.
Nemrzel vás takový odchod?
Jistě, že ano. Přece jen konec takovýmhle rychlým procesem po téměř deseti letech zamrzí. Ale je to život, a ten já beru sportovně.
Teď tedy pouze moderujete různé společenské akce. Jaké to jsou?
Je toho mnoho , akce všech možných kategorií. Já razím teorii všestrannosti a stejně dobře jako mistroství Evropy v horské cyklistice se snažím odmoderovat i svatbu, ples nebo nějakou konferenci.
S komentováním fotbalových utkání je tedy momentálně konec?
Teď práci podobného druhu nemám a obávám se, že na Slovensku ani takové možnosti nejsou.
A co československá verze kanálu Digi sport? Ta navíc od roku 2010 vysílá anglickou Premier League, kterou jste na Nově komentoval především…
Nikdy jsem od této stanice nedostal nabídku. Vloni v létě, když jsem skončil na Nova Sport, jsem situaci v Digi ověřoval, ale odpověděli, že mají dost svých lidí. Tím považuji momentálně otázku spolupráce s touto televizí za uzavřenou.
Právě k anglické fotbalové lize máte hodně blízko. Zkuste nezasvěceným vysvětlit, čím vás zrovna tato soutěž okouzlila?
Je to zkrátka ideální liga, nejen pro fanoušky ale i pro komentátory. Nemusíte se obávat, že komentovat zápas týmů ze spodní poloviny tabulky bude nuda. Pamatuji si, jak jsme jednou vysílali v závěru sezony zápas o titul a po něm přímý souboj o záchranu, kde nikdo neměl nic koupené ani dopředu jasné… Bylo to strhující a věřím, že diváci mezi oběma zápasy neviděli žádné rozdíly.
Takže anglickou ligu dělá výjimečnou napětí, bojovnost?
Fotbal celkově je v Anglii braný jako fenomén a žije jím většina národa. Hráč hraje před plnými tribunami, nemůže vypustit jediný souboj, nezačne v 85. minutě zápasu vyklusávat. To a historie, atmosféra dělá tu ligu jedinečnou a to nejen sportovní stránkou.
Čím ještě?
Zkrátka dávají fotbalu sto procent, a to i mediálně. V kauzách jdou důsledků, media se nebojí ani těch zdánlivě nedotknutelných a v tom se mámě ještě hodně co učit. Navíc jsem měl tu čest setkat se s esy anglického fotbalu jako Beckham, Shearer a nejsou to osobnosti jenom na hřišti, ale také mimo něj. Slovo pýcha nemají ve svém slovníku. Takové idoly bychom měli začít vychovávat i v Česku a na Slovensku.
Jmenoval jste dvě velmi slavná jména. S jakými dalšími osobnostmi jste se setkal, na koho třeba rád vzpomínáte?
Těch jmen je hodně. Podal jsem si ruku s Waynem Gretzkym, debatoval jsem s legendami svého dětství, jako jsou Makarov, Larinov nebo Fetisov (sovětští hokejisté, pozn. autora). Výborný vztah mám pak s Zdenem Chárou, Miroslavem Šatanem a vlastně se skoro všemi slovenskými hokejisty. Mnoho jsme spolu prožili, když jsem moderoval různé akce s hokejovou reprezentací spojené.
Zůstaňme právě u moderování. Co byste poradil začínajícím moderátorům, jaká je cesta k prosazení se v této branži?
Když začínáte, jste nepopsaný list papíru a je jen na vás, co na něm bude. Věřím, že při hledání práce a příležitostí bude rozhodovat víc talent než jméno otce nebo kontakty. Moderátor musí mít oči otevřené, sledovat věci okolo sebe a využít každou šanci, kterou dostane.
Říkáte, že moderátor musí mít talent. Na jaké věci?
Myslím, že se to nedá nějak souhrnně popsat. Ale v zásadě je potřeba mít dobrou slovní zásobu a kultivovaný projev. A taky můžete být jako encyklopedie, ale jak nemáte „koule“ unudíte diváka k smrti.
Představuje pro vás moderování jistý styl života nebo je to spíše jen práce?
Je to práce, na kterou musíte mít dar a talent, ostatně jakou na jakoukoliv práci. Takže stylem života bych to, aspoň u sebe, nenazýval.
Takže jde spíše o profesionální záležitost, než o něco co by vás bavilo?
Musí vás to bavit! Nikdy nedělejte práci, která vás nebaví. Je to ihned poznat a můžete zapomenout na to, že vám taková činnost vygeneruje další práci.
Splnil jste si prací moderátora či komentátora své dětské sny?
Komentování mi opravdu snem bylo, asi od sedmé třídy . První impulsem byly Olympijské hry v Soulu a pak mistroství světa ve fotbale 1990. Obě ty akce jsem celé sledoval a řekl jsem si, že tohle chci jednou dělat.
Vysněného komentování jste již dosáhl, byl jste i moderátorem ve slovenských rádiích. Máte ještě další ambice?
Bude mi 34 let, takže jsem stále poměrně mladý, abych uzavíral zmíněné kapitoly. Věřím, že se do televize v nějaké formě vrátím a něco tam ještě dokážu. Je to jako v anglickém fotbale: bez ohledu na to či jste už něco dokázali nebo ne, musíte stále makat a vybojovat si svoje místo. A to i udělám.