Skákat přes švihadlo se dá i profesionálně
Skákání přes švihadlo nemusí být jen záležitostí tělocviku ve škole. Takzvaný rope skipping je dynamický sport, který je spojen s akrobatickými prvky při přeskocích. Sportovci během vystoupení předvádí různé triky a sestavy ve volné disciplíně. V Česku ale mají profesionální týmy malou konkurenci, zkušenosti proto sbírají v zahraničí.

Nejzákladnější disciplína je rychlostní. Počítají se v ní přeskoky přes švihadlo za určitou dobu. „U jednotlivců je to průměrně 130 skoků na třicet sekund. U skupin se skoky sčítají všem členům dohromady,“ vypráví studentka Anežka Bočková (22), která se rope skippingu věnuje téměř pět let.
Další variantou je volný styl, tedy freestyle. V něm se hodnotí kreativita sestavy, technika provedení a povinné prvky. „Soutěžící například dělají čtyřikrát po sobě takzvaný trojšvih. To znamená, že při jednom skoku se musí svihadlo protočit třikrát. Tento cvik se musí několikrát po sobě zopakovat,“ popisuje Bočková.
Volba lana závisí na disciplíně
V trikové disciplíně se objevují salta, vruty a další akrobatické prvky. Mnoho skokanů dává přednost týmu. Ty mají několik možností, jak prvky kombinovat. „Jedním z nejrozšířenějších je double dutch, kdy dva lidé stojí naproti sobě, drží dvě dlouhá švihadla a točí je proti sobě,“ říká Bočková. Uvnitř figuruje jeden a více lidí, kteří předvádí různé kombinace a triky.
Pro jednotlivé disciplíny je také důležité zvolit správné švihadlo. Používají se lana různé délky i rozdílného materiálu. „Freestylové má dlouhou rukojeť, která ulehčuje provedení triků. Na rychlost se používá ocelové lanko s krátkým úchopem,” vysvětluje Bočková.
U rope skippingu je nutná fyzická zdatnost sportovců, jelikož některé provedení triků je náročné a někdy i nebezpečné. Vyhnout by se mu měli lidé se špatným pohybovým aparátem a potížemi s klouby, které jsou při dopadech namáhány.
Sdílejte článek Další články z rubriky