Pro mladé lidi už není Emil Zátopek vzorem
Už je to patnáct let, co zemřel jeden z nejvýznamnějších českých sportovců Emil Zátopek. Nejen že vytvořil osmnáct světových rekordů, ale hlavně se mu podařila sportovní unikátnost. Jako jediný v historii dokázal během olympijských her 1952 v Helsinkách vyhrát běh na 5 km, 10 km i maraton, který tehdy běžel na závodech úplně poprvé.
Nabízí se otázka, jestli vůbec mladým lidem jméno Zátopek ještě něco říká. Většina z nich má toto jméno spojené se sportem. Někteří i tuší, že to byl běžec, ale o jeho neobyčejném výkonu už ví jen málokdo. „Považuji ho za sportovní legendu, ale je pravda, a trochu se za to stydím, že úplně nevím, čím proslul,“ říká student FTVS Marek Šula (20).
Zátopkova sportovní kariéra by měla být známá alespoň pro lidi, kteří se v oblasti atletiky pohybují. Přesto se i u mladých atletů jen stěží najde někdo, kdo má Emila Zátopka jako svůj vzor. I když se o něm trenéři svým svěřencům zmíní, není už pro ně tolik zajímavý, jako pro starší generaci. „Občas nám o něm něco řeknou, ale jelikož neběhám dlouhé tratě, tak zrovna nejsem ve skupině, kde by se Zátopek nějak víc řešil,“ přiznává člen ASK Slavia Praha Martin Dvořák (16).
Šel příkladem
Mladí lidé mají v této době větší zájem spíš o jiné sporty, než je atletika. I přesto se ale mezi nimi najdou sportovci, pro které neexistuje pouze hokejový král Jaromír Jágr či fotbalový Petr Čech, ale znají a obdivují i legendu, jako je Emil Zátopek. „Nejvíc mě zaujal jeho maratónský triumf v Helsinkách. Jako lídr při závodě přidával stále na tempu, protože se bál, že ho soupeři dohání, a oni přitom pomalu kolabovali,“ tvrdí pardubický hokejista Jan Mroviec (22).
Pamětníci, kteří zažili běžeckou kariéru Zátopka, o něm ví samozřejmě daleko víc. Tvrdí, že svými výkony „zbláznil“ lidi. Byl příkladem v běhání, především díky své vůli trénovat a dřít. Nikdo nechápal, jak dokáže takto vydržet. „Bylo mi sedm let, když vyhrál všechny tři závody v Helsinkách. Pamatuji si, že nám o něm ve škole říkali a dávali ho za příklad, jak přistupovat ke sportu a k životu,“ říká Jan Šimáček (71).
