Příprava na Spartan Race začala: bolí i vstávání z postele
Pocházím z vesnice a i když teď žiji v Praze, po městě jsem se k běhu (nepočítám úprk na autobus či tramvaj) zatím nedostala. Chyběl by mi ten vesnický klid a čerstvý vzduch, říkala jsem si. To teď muselo stranou. Při prvním tréninku mi přišlo šílené probíhat mezi tolika lidmi, měla jsem pocit, že na mne všichni zírají. Napoprvé jsem uběhla tři kilometry, ale to ještě nebylo všechno. Něž jsem se dostala k bytu, čekalo na mě jedenáct pater schodů. Zařekla jsme se, že výtahem jezdit nebudu. Je ale dost rozdíl shody seběhnout a vyběhnout… Měla jsem toho plné zuby, ale pocit, že jsem konečně s přípravou začala, je skvělý.
Nejtěžší jsou angličáky
Na Spartan Race ale jenom běh nestačí, přidala jsem proto i posilování. Co každý závodník musí ovládnout dokonale jsou angličáky, tedy kombinace dřepu, kliku a výskoku. Ty jsou totiž při závodu trestem za nesplnění překážky. Kdo je někdy vyzkoušel, tak ví, jak náročný je to cvik. Pár dní jsem dělala jen sérii dřepů a kliků. Nakonec přišlo na řadu i pár poctivých angličáků. Postupně chci počty zvyšovat, ale začínám a vím, že to nemůžu přehánět.
Zatím jsem sama k sobě poctivá, snažím se nevynechat ani jeden trénink, a tak trénuji i při každé návštěvě domova v Krkonoších. Čerstvý vzduch a běh po louce nebo v lesích je pro mě lepší a určitě je i zdravější než po tvrdých chodnících. Přelézaní spadlých stromů mi také nahradilo překonávání zdí, které mě rozhodně při Spartan Race čekají. Lezla jsem po větvích, abych posílila ruce. Jen do toho bahna mě nikdo nedostal, i když moc dobře vím, že při samotném závodu se mu nevyhnu. Nejvíc mi trénink v přírodě pomůže, až napadne sníh. Právě ten na mě s nejvyšší pravděpodobností čeká při zimním závodu.
Posouvám se v tréninku
Po dvou týdnech přípravy už zvládnu uběhnout pět kilometrů a vyběhnu pak – i když s přestávkami – těch jedenáct pater ke dvěřím. Když pak popadnu dech, přidám k tomu i sérii posilování. Každý den se snažím odcvičit alespoň něco. Měla jsem i dny, kdy mě bolelo chronicky zraněné koleno, proto jsem musela zvolnit. Ale říkám si, že lepší je jeden lehčí trénink, než riskovat zranění, které by mě mohlo připravit o závod. Nečekám, že výsledky uvidím okamžitě. Vím, že mě čeká ještě dlouhá cesta na start Spartan Race. A ještě delší od startu do cíle.
