Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Příběh účastnice Spartan Race: V ledové vodě pod ostnatým drátem jsem si sáhla na dno sil

Extrémně náročný závod Spartan Race zvládají úspěšně dokončit i ženy. Mezi nimi i Eliška Spoustová (24), která vloni vybojovala dokonce Trifectu. Jde o elitní medaili, kterou získá jen ten, kdo během jednoho roku dokončí Spartan Sprint, Super a Beast. Závody se liší svou délkou a počtem překážek. „Člověk to dělá hlavně kvůli sobě. Kdykoliv se podívám na medaile, jsem na sebe pyšná," říká Spoustová.

Co vás přimělo k tomu, abyste zkusila zvládnout Spartan Race? 
Šli jsme do toho s přítelem, teď už manželem. Tenkrát jsme spolu byli strašně krátce, asi tři měsíce. Byl to takový hurá nápad. Zvednout se z gauče a závod dokončit. Chtěli jsme společně zkusit něco bláznivého, tak jsme se přihlásili. Úplně první závod jsme běželi v roce 2016, a to Sprint v Praze.

V roce 2018 jste získala Trifectu. Jak náročné to pro vás bylo? 
První závod Trifecty se konal na konci dubna v Kutné Hoře, kde nás čekal Sprint (pozn. red. 5 km a 20 překážek). Trať byla podobná mému úplně prvnímu závodu v Praze, ten se ale do Trifecty nepočítá. Takže jsem věděla do čeho jdu. Další závody už byly obtížnější. Spartan Super (pozn. red. 10 km a 25 překážek) se běžel v Koutech na konci června, kdy bylo fakt nepříjemné teplo. Zvládli jsme ho za šest hodin. Ale trať byla hodně kopcovitá a běžet se pořádně dalo jenom z kopců. Pak už nám chyběl jen Spartan Beast (pozn. red. 21 km a 30 překážek) na Lipně v září. A tam jsem si sáhla na dno. Byla už zima a brzy po startu jsme lezli pod ostnatým drátem v ledové vodě. Ale po osmi hodinách mi už na krku visela Trifecta.

Přišlo mi, že ten pytel nesu snad hodinu

Měla jste někdy při závodě pocit, že jste na hranici svých možností? 
Nejtěžší moment nastal v Koutech, při nošení pytle s pískem. Jeden měl tak 30 kilo. A museli jsme ho nést na zádech do hrozného kopce. Přišlo mi, že jdu snad hodinu. Krok, krok, zastávka a znova krok. Bylo to neuvěřitelně těžké. Tato překážka byla v druhé půlce tratě, takže síly ubývaly. Nebyla jsem ale jediná, kdo pytel musel na chvíli sundat. Lidé si tam na ně normálně sedali a třeba deset minut se snažili nabrat sílu. Jenže o to horší poté bylo dostat ho zpátky na záda. 

I po tvrdé dřině v závodu pořád s úsměvem. Zdroj: archiv Elišky Spoustové

Zranila jste se někdy během závodu? 
Přímo v závodě ne. Mám operovanou čtyřikrát kyčel a jednou koleno, a i přesto jsem do Spartana šla. Na závod jsem měla zatejpované chodidlo kvůli křečím, obě kolena a krk. Týden před Sprintem jsem každý den trénovala angličáky a při tom se mi zablokoval krk. Brečela jsem bolestí a nakonec skončila v nemocnici na injekcích, které mi měly ulevit. Nebylo to příjemné, ale na start jsem se postavila.

A nenapadlo vás vzdát se? 
Vůbec ne. Prostě jsem musela na start. Je to hodně o hlavě. Tělo ví, že může, ale hlava řekne stop. Při posledním závodě na Lipně mi v cíli přestaly fungovat svaly, jako lusknutím prstu. Nemohla jsem dojít ani k autu a převléknout se byl nadlidský úkon. Ale pocit v cíli stojí za tu bolest a společná medaile spojená ze tří vypadá na zdi dobře.

Kompletní Trifecta spojená ze tří medailí. Zdroj: facebook SpartanRace Czech Republic

Takže jste závody běžela jen kvůli medailím?
To rozhodně ne. Člověk to dělá hlavně kvůli sobě. Kdykoliv se na ní podívám,jsem na sebe pyšná.

Překážky jsou hodně na výdrž rukou

Jak jste se připravovala na závody? 
Chodila jsem hodně plavat, protože toho moc nenaběhám. Samozřejmě je dobré, když člověk ví, že nebude mít problém závod udýchat. Dále je rozhodně potřeba natrénovat angličáky, hodí se při penalizacích za nesplnění překážek na trati. Ty se doma natrénovat nedají. Překážky jsou hodně na výdrž rukou, a to mi dělalo problémy. Jednou jsem přeručkovala z jednoho konce trubky na druhý a měla jsem z toho radost. Jenže na konci musíte zazvonit na zvoneček, jako že jste to splnila. Ale já na něj nemohla dosáhnout, byl pověšený hrozně vysoko. Takže jsem se angličákům stejně nevyhnula.

Po získání Trifecty jste se závody skončila. Šla byste do toho znovu?
Po tom, co jste mě kontaktovala, o tom přemýšlím. Zimní variantu Sprintu jsem ještě neběžela, není součástí Trifecty. Adrenalin a chuť se vrací. Přemýšlím o tom, ale přece jen už jsou do startu necelé tři měsíce a já rok nic nedělala. Taky bych už měla pomýšlet na děti, a ne se mrzačit na trati. Uvidíme.


Andrea Rychlíková
Andrea Rychlíková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Když zrovna nepíšu články, můžete mě potkat v knihkupectví nebo na fotbale. Ráda se vracím do svých rodných Krkonoš, kde najdu vždy klid a novou inspiraci. Holku z hor nic nerozhází.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.