Předsudky o golfu sahají až do středověku. Někteří Češi je stále nepřekonali
Uklidňující hra v přírodě, nebo zhýralá zábava pro vybranou společnost? Pohledy na golf, který bude za dva roky po 112 letech opět na programu olympiády, se různí. Podle Tomáše Osvalda (20), který se svému koníčku věnuje už pět let, odsuzují sport především ti, kteří jej nikdy nevyzkoušeli. „Sice existují luxusní hřiště, jejichž návštěvu si nemůže dovolit každý. Ale na silnici také jezdí levnější a dražší auta. Jde o to vybrat si,“ míní.
Teorií, odkud se sport prapůvodně vzal, je mnoho. Moderní verze pochází ze Skotska a údajně sahá až do 15. století. Historikové však mluví i o tom, že byl součástí římských her a účastníci se snažili strefovat zahnutou tyčí do koženého vycpaného balónku.
Dnes ke golfu patří hřiště s osmnácti či devíti jamkami o hloubce asi 10 cm, kvalitní hůl a speciálně navržený míček, který je pokrytý sítí dolíčků. Po terénu se hráči přemist´ují sami nebo po skupinkách, mnohdy je doprovází nosič holí. Čím méně odpalů golfisté použijí k strefení se do jamky, tím lepšího skóre dosáhnou.
Argumenty o vysoké ceně přijdou zcestné i mluvčímu ČGF Karlovi Čelikovskému. „Věnovat se golfu vyjde celkově mnohdy levněji než například hrát fotbal, hokej či lyžovat,“ doplňuje. Roční členství v levnějším klubu se pohybuje v řádu tisíců, juniora do 17 let může vyjít jen na 1500 korun.
Stereotypní přístup ke hře mají podle Čelikovského na svědomí především historické okolnosti jejího vzniku. Kořen předsudků sahá do dob poddanství a společnost ho překonává jen těžko. „Golf byl výsadou šlechty a bohatého měšt´anstva. Obyčejní lidé museli dřít do úmoru a neměli na zábavu čas ani pomyšlení,“ vysvětluje. Po první světové válce se pak sport rozvíjel především v Severní Americe, která nenesla takové hospodářské a sociální následky jako Evropa.
Za totality měl vale
Výraznou ránu golfu a povědomí o něm zasadil komunistický režim, který ho spolu s tenisem odsuzoval jako západní, tedy nepřípustnou kratochvíli. „Komunisté oba sporty zařadili mezi buržoazní elitářské aktivity. Tenis měl to štěstí, že jej sovětský představitel Nikita Chruščov díky návštěvě finále Wimbledonu vzal na milost,“ konstatuje mluvčí. Golf se znovuobjevení dočkal v ČR až po roce 1989.
Čelikovský však předkládá i optimistická čísla. „Zatímco v roce 1990 mělo Československo 27 hřišt´, minulý rok jich v Česku bylo 98. Registrovaných hráčů byly rok po revoluci dva tisíce, loni 56 tisíc,“ vypočítává. Že se situace pomalu mění k lepšímu si myslí i hráčka Kristýna Pešková (20), která se sportem začala před osmi lety: „Dříve jsem slýchala ze všech stran, že je golf pro smetánku. Poslední dobou se s tím už tolik nesetkávám.“
