Po osmnácti letech opět v dresu Poldi Kladno. Mladí si na ně ani nevzpomínají, líčil Tomáš Kaberle
Tomáš Kaberle, mistr světa z roku 2005, se ke kladenským spoluhráčům připojil teprve na konci listopadu, téměř v polovině prvoligové soutěže, jejíž základní část vrcholí koncem února. I tak ale stihl nastoupit ke dvěma prosincovým retro zápasům v Českých Budějovicích a doma s Jihlavou. Duely se odehrály v rámci 90. výročí od založení kladenského klubu. V obou zápasech se Kladno, ale také jeho soupeři, představili v dresech, které hráči nosili v nejúspěšnějším období klubů.
Rytíři, kteří v těchto zápasech neoficiálně nesli název Poldi, oba duely vyhráli. Na jihu Čech vyzráli na domácí v modré kombinaci dresů 4:1. Jihlavskou Duklu pak porazili v bílé kombinaci 4:0 před vlastními fanoušky. „Kabelka“, jak se zkušenému obránci přezdívá, v těchto zápasech zaznamenal celkem tři body.
Máte za sebou dva zápasy v retro dresech. Cítili jste určitou nostalgii?
Bylo hezké nastoupit znovu v dresech Poldinky. Někteří kluci v kabině jsou hodně mladí, takže si na ně nepamatují, ale já ještě vzpomínám na dobu, kdy jsme s tímto dresem hráli. Bylo mi osmnáct a dostal jsem příležitost v áčku. Navíc diváci na retro zápas vyprodali stadion, takže o atmosféru nebyla nouze.
Číslo patnáct jste musel vyměnit za dvanáctku, se kterou nastupoval také váš otec František st. a bratr František. Jak se vám v ní hrálo?
Já jsem ji ze začátku také nosil, když jsem tady začínal, takže mi to nijak zvlášt´ nevadilo. Čísla dresů byla daná. Vím, že Jarda Jágr jako mladší hrával s patnáctkou, proto jsem jí nemohl mít já.
Oba historické zápasy jste vyhráli při skóre 8:1. Nebylo by lepší nastupovat ve starých dresech pravidelněji?
Možná, že ano. Později by to byla hezká sbírka, třeba pro syna. Takové věci jsou samozřejmě cenné. Škoda, že se dresů neudělalo víc.
Jaký je rozdíl mezi dresem ze starého materiálu a tím, který používáte běžně?
Byly menší. Co se týče nošení dresu, tak v kabině jsme se shodli, že nám tolik nesedí. Člověk si rychle zvykne, ale ty, ve kterých hráváme normálně, jsou na nošení rozhodně příjemnější, protože nejsou tolik těsné.
Po vašem utkání se hrál zápas legend, do kterého naskočil také bratr František. Špičkovali jste se navzájem?
Ani ne. Je na něm vidět, že chodí hrát pravidelně za veterány. Je rád, že si může zahrát, sejít se s ostatními a potom skočit na nějaké to pivko.
Hrané dresy šly po utkání do aukce. Nepřihazoval jste také, abyste měl další dres do sbírky?
To zase ne! (směje se) Ani nevím, kde ta aukce probíhala, vůbec jsem to nezaregistroval. Škoda, třeba bude možnost nechat si dodatečně nějaký dres do sbírky vyrobit.
