Od slávy až ke klinické smrti
Realita je pro všechny slávisty hodně hořká. Slavia polyká nestravitelné sousto, které vyústilo až v chvost ligové tabulky, kde se červenobílí právě nacházejí. Proč? Tým z Edenu je zadlužen.
Pojďme si připomenout chvíle, kdy Slavia vládla českému fotbalu. To proto, abychom si uvědomili, jak špatně se dá také hospodařit.
Sláva a bohatství
Sezóna 2007/2008: Slavia zvedá nad hlavu pohár pro mistra ligy po dvanácti letech. Sešívaní oslavují na nově vybudovaném stadiónu v Edenu a v tu chvíli si jen velmi málo lidí dokáže představit, jak tragický konec napíše tato „červenobílá“ pohádka.
Sezóna 2008/2009: Příběh o šikovných slávistech pokračuje. A je to ještě veselejší. Slavia je poprvé ve své klubové historii mezi evropskou fotbalovou smetánkou. Bruselský Anderlecht v předkole Ligy mistrů zničí dvojice Martin Vaniak a Stanislav Vlček a v Edenu propuká doslova fotbalové šílenství.
Slavia sice přepíše černé rekordy Ligy mistrů, když na Emirates Stadium dostane sedm branek, ale přesto ve své premiérové účasti mezi milionáři nezklame. V té samé sezóně navíc obhájí prvenství a je opět mistrem ligy.
Bída a finanční nouze
Dva roky trvala vršovická idylka, než ji utnuly chyby ve slávistickém vedení. Teď plynně přecházíme do současnosti, kdy Slavia propouští zaměstnance a dluží společnosti ENIC i vlastním hráčům a ostatním činovníkům.
Sto miliónů. Tak velký dluh má Slavia vůči minoritnímu vlastníkovi ENICu, dalších zhruba třicet miliónů dluží na mzdách.
Prodej hráčů z už tak dost vydrancovaného kádru se pro vršovický fotbalový klub zdá být jediným východiskem. „Registrujeme nabídky na tři, čtyři hráče základní sestavy. Slavia by z jejich prodeje uhradila veškeré mzdové závazky,“ řekl v on-line rozhovoru pro iDnes výkonný ředitel Slavie Praha Miroslav Platil.
Byla by to cesta z bahna, které se lepí hráčům na paty a kvůli kterému se nedokáží stoprocentně soustředit na práci. Jenže Slavia zakončila podzim na čtrnáctém místě a další tak výrazné oslabení kádru může mít pro Slavii ještě jeden historický význam.
Červenobílí hrají první ligu v kuse nejdéle ze všech současných účastníků. Jenže pád do druhé ligy už přestává být pouze neopodstatněným plácáním slávistických odpůrců.