Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Nechceme, aby tradice požárního sportu na vesnici zanikla, shodují se mladí dobrovolní hasiči

Sbor dobrovolných hasičů (SDH) má především na vesnicích velikou tradici. Ačkoliv mají sbory v obcích více funkcí, neodmyslitelně k nim patří i soutěže v požárním útoku. Dobrovolní hasiči na ně jezdí rádi, i když si vysloužilci myslí, že mladší generace už v dnešní době o tyto závody nejeví zájem. Členství u SDH je často rodinná tradice. Na vesnicích však mladé nadšené hasiče mnohdy postrádají.

S příchodem jara začali dobrovolní hasiči trénovat na závody v požárním sportu. „Hasiče dělám od osmi let a moc mě to baví. Ve sboru jsme jedna velká rodina, rádi spolu trávíme víkendy na hasičských soutěžích,“ říká Matěj Svozil (18), který je dobrovolným hasičem v Nové Bystřici. První soutěž ho čeká již 5. května. „Nemůžemese dočkat, trénujeme každý víkend,“ dodává. S týmem běhá jindřichohradeckou okresní ligu. Jezdí však pouze na soutěže O pohár starosty obce, kterých se účastní především amatérské týmy a jde v nich hlavně o zábavu.

Pravidla profesionální hasičské ligy jsou jednotná, u amatérských závodů dobrovolných hasičů O pohár starosty závisí spíše na organizátorech. V Jindřichově Hradci dobrovolní hasiči pořádají soutěž O pohár starosty města každý rok. „Naše soutěž spočívá v tom, že v prvním kole se voda saje z řeky. Běháme se dvěma základními hadicemi a vodu míříme na desetilitrové nástřikové terče. Při druhém kole sajeme vodu už normálně z kádě podle pravidel jindřichohradecké hasičské ligy,“ popisuje místní soutěž dobrovolný hasič David Bušta (23). Po skončení obou kol rovnou vyhlásí vítěze.

Pokles popularity

Několik vesnických sborů ale postrádá tým nadšených mladých lidí, kteří by se zapojovali do těchto soutěží. Starosta dobrovolných hasičů z Malíkova nad Nežárkou Rudolf Žáček (65) si myslí, že v dnešní době požární sport ztrácí na popularitě. „Na vesnici se mladí k hasičům nehlásí. Na soutěži pořádané v naší obci tedy musím běhat i já,“ vysvětluje Žáček, který v týmu působí jako strojník (hasič, jenž ovládá mašinu pozn. red.) už skoro padesát let.

Pokles popularity požárního sportu podle dobrovolného hasiče z jihočeské vesnice Políkno Jiřího Prokeše (43) může být způsoben i tím, že mladé kluky k této aktivitě už nikdo nevede. „Ve spoustě vesnic se tomu už nikdo ze zkušených hasičů nevěnuje, a tak to nemá mladé kdo naučit,“ vysvětluje. Dodává, že jeho generace se dělila na hasiče nebo fotbalisty. Každý kluk na vesnici patřil alespoň k jednomu spolku. Žáček říká, že ani zkušení hasiči z Malíkova nad Nežárkou se o sbor příliš nezajímají. Není tedy divu, že se mladí o členství neuchází.

Novobystřický hasič Matěj Svozil naopak tvrdí, že u nich ve městě mladá generace o SDH zájem má: „Loni jsme začali v Nové Bystřici organizovat kroužek pro malé hasiče. Chodí tam kolem třiceti dětí. Na město o zhruba 3 300 obyvatelích je to vysoké číslo,“ upozorňuje.

Členství, které se dědí

Členství u hasičů se podle Prokeše spíše dědí, než aby se k nim mladí hlásili sami od sebe. V rodině Davida Veselého (25), dobrovolného hasiče z Horní Pěny, byl členem sboru každý chlap, i proto se stal dobrovolníkem on. „Můj děda, táta i strejda jsou členy SDH Horní Pěna. Jsem rád, že mohu být součástí sboru s tak pestrou minulostí. Nechci, aby tradice požárního sportu ve vesnici zanikla,“ říká Veselý. V Horní Pěně se vysloužilí hasiči stále zapojují do organizování soutěží. I to mladé doborovlníky motivuje k tréninku požárního útoku.

Ačkoliv k SDH soutěže v požárním útoku neodmyslitelně patří, na vesnicích mají sbory i další funkce. „Hasiči dělají různé dobrovolné brigády, jezdí k menším požárům a pořádají zábavy. Lidi na vesnicích dříve slyšeli na to, že když něco potřebovali, hasiči tam byli pro ně,“ upřesňuje Jiří Prokeš. Říká, že díky hasičským akcím se lidé na vesnicích rádi setkávali. Jeho přáním je, aby tato tradice zůstala zachována i pro další generace.


Dáša Šamanová
Dáša Šamanová
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze a již čtvrtý semestr působím v Generaci 20. Tentokrát už na tom, pro mě zatím nejnáročnějším, postu, a to jako šéfredaktroka. I když je náročný, baví mě ze všeho nejvíc. Každým dnem totiž posouvá hranici mých nervů, ale i schopností jednat a editovat články mladších spolužáků, o krok dál. Pocházím z malé jihočeské vesnice, kam se ráda vracím a k životu potřebuji přírodu, cestování a smích.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.