Moderních pětibojařů přibývá. Vyplácí se spolupráce s jinými sporty
Moderní pětiboj nepatří mezi masové sporty. I tak ale pouhých 180 závodníků v roce 2013 varovalo pětibojařský svaz, že sport v Česku vymírá. Organizace proto začala hledat cestu, jak spolupracovat s dalšími kluby – třeba běžci nebo plavci. A v loňské sezóně už se počet registrovaných závodníků zdvojnásobil. „V posledních letech se zvyšuje konkurence na závodech ve všech kategoriích. Dříve jsem soupeřil se stále stejnými lidmi, teď se pokaždé objeví někdo nový,“ říká pětibojař Adam Koželuh (17). Ten ještě před dvěma lety stál na stupních vítězů v juniorské kategorii Českého poháru, loni už nestačil ani na první desítku.
Českému svazu moderního pětiboje se osvědčila zejména spolupráce s plaveckými kluby. „Pamatuji si, jak přišla dcera Karolína domů z plaveckého tréninku s tím, že začíná dělat moderní pětiboj. Vůbec jsem nevěděla, o co jde. Trenéři mi vysvětlili, že se bude zakládat oddíl moderního pětiboje a děti z plavání do něj mohou bez problému přejít. Dokonce dcera dělala nějaký čas oba sporty zároveň,“ popisuje svou zkušenost Jana Křenková, matka juniorské reprezentantky v moderním pětiboji.
Jezdectví až nakonec
V moderním pětiboji se jednotlivé disciplíny přidávají postupně. Nejmladší kategorie do jedenácti let závodí pouze v plavání a běhu. Po dvou letech se přidá střelba a následně také šerm. Kompletní moderní pětiboj, včetně jízdy na koni, si závodnici vyzkouší až v osmnácti letech. „Začínal jsem se závodním plaváním a postupně jsem se dostal až k modernímu pětiboji. Nejvíce mě lákala střelba. Byl to takový adrenalin, zastřílet si z opravdové zbraně,“ popisuje své začátky Koželuh.
Rodiče postupné přidávání disciplín vítají. „Nabalování jednotlivých disciplín je fajn. Děti si tak osahají sporty postupně. Do ruky se jim dostane zbraň až ve chvíli, kdy mají sílu a schopnost s ní správně manipulovat,“ popisuje otec dvou závodníků Petr Míka (44). Začínajícím závodníkům tak obrazně stačí plavky a krat´asy. S ostatním vybavením pomáhá začínajícím závodníkům pětibojařský svaz, který ho do oddílů půjčuje. „Oddíly mají spoustu erárního vybavení, není tedy potřeba hned od začátku investovat do těch nejdražších věcí,“ dodává Míka. Svaz tak chce ukázat, že oproti očekávání řady rodičů nemusí jít o nijak drahý sport.
