Miroslav Indrák: Zatím mne neláká hrát v zahraničí, mám rád český hokej
Kdo vás přivedl k hokeji?
Byli to naši. Mají k hokeji velmi kladný vztah, odmala jsem ho s nimi sledoval v televizi a v pěti letech mi poprvé obuli brusle a postavili na led.
Zkoušel jste i jiný sport?
Chvíli jsem hrál fotbal, chtěl jsem poznat něco jiného než hokej. Ale postupem času jsem to přestal stíhat. No a hokej byl pro mne vždy na prvním místě, tak jsem definitivně vyměnil míč za puk.
Jak to časově zvládáte se školou a osobním volnem?
Sice volných chvilek moc nemám, ale nestěžuji si. Studuji Sportovní a podnikatelskou střední školu, kde se mi snaží co nejvíce vyjít vstříc. Takže co se týče studia, zas takové potíže to nejsou. A že trávím všechen čas hokejem? Mně to nevadí, protože mě to baví! Nemám problém svému snu něco obětovat, vrací se mi to láskou ke hře.
Máte vysněný klub, za který byste jednou rád hrál?
Nad tím jsem nikdy moc neuvažoval. Nemám žádný takový klub, kde bych chtěl hrát. Teď působím v Plzni, tam se mi líbí a to mi stačí.
Opravdu? Ani žádný v zahraničí?
Ne. Vždycky jsem chtěl působit v Česku. Mám rád český hokej a život tady. Nemám důvod ani ambice to tu opouštět.
Koukám, že jste patriot. Jste tedy nervóznější, když hrajete za národní tým?
Nervozita je před každým zápasem a je jedno, co máte před sebou. Když ale vstoupím na led, všechno to ze mne spadne a já se soustředím jen na svůj výkon.
Jak hodnotíte výkon reprezentace na hokejovém mistrovství světa osmnáctek?
Rozhodně jsme měli na víc. Ale ve čtvrtfinále jsme narazili na Kanadu, která má opravdu silný tým, a vypadli jsme. Ten zápas byl hratelný, ale ve druhé třetině jsme inkasovali dva opravdu smolné góly a ty rozhodly o dalším vývoji v zápase.
Sledujete zápasy české hokejové reprezentace na právě probíhajícím mistrovství spíš jako hokejista, nebo jen jako fanoušek?
V první řadě samozřejmě jako hokejista. Pozoruji jejich techniku a snažím se z toho něco pochytit. Celkově to ale nijak zvlášt´ neprožívám. Ale doufám, že se naši sportovci dostanou co nejdál.
