Hráči se nás pokouší rozhodit třeba plácnutím přes zadek. Je ale třeba brát to s úsměvem, říká ženská sudí
V hokeji jich je přibližně třicet, v hokejbale dokonce pouze dvě. To dokazuje, že ženských rozhodčích v Česku tolik není. Patricie Vokalová (21) se od letošního ledna věnuje oběma těmto sportům jako rozhodčí. „Začala jsem se zabývat i hokejbalem, abych dostala šanci pískat na domácím mistrovství světa,“ odůvodňuje přechod z ledu po pěti letech na beton. Česká republika totiž chystá v roce 2017 uspořádat ženský světový šampionát v hokejbale, který budou hostit Pardubice.
Kvůli nízkému počtu dámských sudích pískají jak Vokalová, tak i její kolegyně Radka Synková zatím s pánskými kolegy a převážně mužské soutěže. Společně pískaly zatím pouze dva zápasy jednoho menšího turnaje. Hráči se sice snaží respektovat ženské rozhodčí, ale nevyhnou se chvílím, kdy se je pokouší nějakým způsobem rozhodit či dostat pod tlak. Podle Vokalové z ní mají hráči srandu a neustále do ní ryjí. „Třeba mě hokejkou plácnou přes zadek. Často ale takové narážky myslí z legrace,“ dodává Vokalová s tím, že se dané situaci usměje a má co dělat, aby nezrudla.
Autoritu si tak musí nejen Vokalová, ale i ostatní ženské rozhodčí neustále vydobývat zpět. Nejčastěji za pomoci zvýšení hlasitosti s kombinací nepříjemného pohledu. „Určitě platí si před hráči veškerý svůj verdikt obhájit,“ konstatuje Vokalová. V některých momentech se ji ale hokejbalisté snaží přesvědčit o opaku. „V tu chvíli nemá cenu se s nimi vůbec bavit, odsignalizuji trest a zvedám ruku na střídání,“ vysvětluje Vokalová. V případě krajní nouze pak ženám v roli sudích pomůže buď udělení osobního trestu na deset minut nebo zásah pánského kolegy, který ji svou přítomnosti pomůže a danou situaci uklidní.
Bojí se soubojů
Zkušenosti při řízení utkání s dámskými sudími má i Michal Škrobák (35), jenž posledních pět let pískal vždy finále mužské extraligy. Rozdíly mezi oběma pohlavími ohledně rozhodčích nevidí, nicméně s jednou nevýhodou se při pískání se ženou potýká často. „Když vznikne šarvátka před branou. Vím o tom, že tam nevtrhne včas, poněvadž se bojí a nezabrání tomu, aby vznikla větší mela,“ říká Škrobák.
Ačkoli se pokouší hráči na ženské sudí v průběhu zápasu vyvinout tlak, tak se najdou i momenty, kdy se k nim snaží chovat vesměs slušně. „Při vhazování jsou galantnější a mluví k nim trochu jinak. Když však něco pokazí, tak je samozřejmě zdrbají,“ vysvětluje Škrobák. Ženy tak velmi často slýchávají, že by měly raději zůstat u plotny či se dát na vyšívání, než se věnovat pískání. „Stále je však rozhodčí. Člověk si vůči ní musí udržet nějakou důstojnost,“ doplňuje Martin Žíla, který hraje nejnižší pražskou hokejbalovou ligu.
