Handicapovaná curlingářka Selnekovičová: Při prvním vjezdu na led jsem se bála, že mi vozík podjede
V roce 2009 si po špatném dopadu na trampolíně zranila páteř a skončila na vozíku. „Vždycky jsem říkala, že se sportem dostanu k trvalé invaliditě. Ale myslela jsem, že si dělám jen legraci,“ popisuje svůj úraz Dana Selnekovičová. I přesto se ke drezuře koní, kterou dělala ještě před zraněním, po třech měsích od zranění vrátila. Pro server Aktuálně.cz se vyjádřila, že největší motivací se vrátit nejen ke zvířatům, ale i do normálního života pro ni byly její děti. Před čtyřmi lety se navíc začala věnovat ještě curlingu, o kterém mluvila 16. prosince na Václavském náměstí na akci Cesta na vrchol. Tu pořádala organizace Cesta za snem, která pomáhá handicapovaným sportovcům a pořádá pro ně i zdravé jedince různé akce, jako jsou besedy o sportu postižených.
Vozíčkáři padají výjimečně
Zatímco zdraví curlingáři vrhají kámen do namalovaných kruhů na ledu rukama, handicapovaní musí používat tyč, které se říká extender a nasazuje se na madlo kamene. Vozíčkáři také nemohou metat košt´aty kamenům cestu na ledu, a proto musí vynakládat větší sílu při vrhu. „Kromě toho můžeme při hodu kamene stát blíže u kruhů, jelikož za vrhajícím vozíčkářem musí stát jeho spoluhráč. Bez něj by se stalo, že by handicapovaný místo kamene odstrčil sám sebe,“ vysvětluje Selnekovičová.
Jinak jsou ale vozíčky na ledu stabilní. „Když jsem poprvé vjela na led, bála jsem se, že mi vozíček podjede. Ale kolečka nekloužou, jelikož jsou pevně svázaná rámem. Samozřejmě se špatně brzdí a rozjíždí, dochází totiž k prokluzu kola. Je to stejné, jako když se řidič snaží rozjet na ledu v autě,“ říká Selnekovičová. Dodává, že curlingáři padají z vozíčku výjimečně. K samotnému curlingu handicapovaných se Selnekovičová dostala náhodou. „Curling vlastně hraji jen díky tomu, že jsem na vozíku. Vždy mě bavilo dívat se na něj v televizi, ale nikdy mě nenapadlo podívat se, kde se to vlastně hraje,“ řekla Selnekovičová pro Aktuálně.cz. Pak se ale v inzertní sekci Magazínu Paraple, které vydává společnost pomáhající vozíčkářům Centrum Paraple, dočetla o náboru do curlingového týmu vozíčkářů Sportovního klubu Jedličkova ústavu Praha. Šla se podívat na trénink, hra se jí zalíbila a u sportu už zůstala.
Šance na paralympiádu
Před rokem se také dostala do paralympijského reprezentačního týmu České republiky. Ten má momentálně velkou šanci dostat se na Zimní paralympijské hry v Pchjongčchangu, které proběhnou v březnu 2018. Přestože jsou ve světovém žebříčku na 13. místě a paralympiády se účastní pouze prvních 12 týmů, jejich nadějí je vyloučení ruského týmu kvůli dopingu podporovaného státem. Rusové jsou nyní na prvním místě tabulky. „Jestli pojedeme na paralympiádu, se rozhodne 22. prosince. Ten den zasedá výbor, který bude jednat, jestli ruské sportovce připustí jako nezávislé. Samozřejmě bychom si přáli jet,“ usmívá se Selnekovičová. Reprezentační tým tak nyní doufá, že výbor rozhodne v jejich prospěch.
