Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Fotbalista Lukáš Mareček: V Anderlechtu jsem se neprosadil, ve Spartě si věřím

Talentovaní mladí hráči jsou ve fotbalovém světě cenným zbožím. V roce 2010 si tehdy devatenáctiletého záložníka Brna Lukáše Marečka vyhlédl belgický velkoklub Anderlecht Brusel. Ale už o rok a půl později se rodák z Ivančic stěhoval do holandského Heerenveenu. Na těchto zahraniční štacích narazil na naprosto odlišný přístup trenérů k hráčům. Nyní působí na Letné.

Proč jste se v srpnu vrátil zpět do Česka, když v Heerenveenu jste se stal jednou z opor týmu?
Heerenveen na mě po ročním hostování neuplatnil opci. Rád bych v Holandsku zůstal, trenér Marco van Basten, trojnásobný držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy, přistupoval k práci výborně. Ale vrátil jsem se na přípravu do Anderlechtu, kde byl trenérem Johan van den Brom. Po přípravě se mnou chtěl mluvit osobně. Sdělil mi, že v „áčku“ již není místo. Největší zájem o mé služby projevila Sparta.

Neberete návrat jako krok zpět?
To určitě ne, právě protože jsem ve Spartě. Samozřejmě, že prioritou je hrát v cizině, ale nyní jsem v top týmu v Česku. Doufám, že vyhrajeme titul a probojujeme se do skupinové fáze Ligy mistrů.

Neobáváte se toho, že se ve středu nabyté letenské zálohy neprosadíte?
Pan Lavička, trenér Sparty, mi řekl, že se mnou počítá. Momentálně sice moc prostoru na hřišti nedostávám, ale to je způsobené tím, že se nám nyní daří a trenér nemá důvod míchat sestavou. Věřím, že se prosadím.

Nemusel jste se poroučel na konci sezóny 2011/12 z  Anderlechtu do Heerenveenu právě proto, že jste se v silné konkurenci neprosadil?
Asi ano. Klub mi doporučil, že bych měl odejít na hostování, protože v nadcházející sezóně se se mnou již nepočítá. Potřeboval jsem herní praxi a působit v základu, což bylo v Heerenveenu reálné. Navíc trénovat pod vedením Marca Van Bastena a učit se od něj, je určitě velká zkušenost.

Před zimní přestávkou 2011/12 jste ale za Anderlecht odehrál pět zápasů v základní sestavě. Proč jste se v lednu neobjevil ani na lavičce?
Po podzimní části ligy jsme byli v Turecku na herním soustředění, kde jsem odehrál všechna přípravná utkání. V posledním zápase jsem ale střídal, a to asi jen na posledních patnáct minut. Dodnes nevím, co se stalo.

Jaké bylo odůvodnění klubového vedení?
Po vydařené sérii zápasů na přelomu roku za mnou přišel manažer klubu a řekl mi, že trenér vidí moje zlepšující se výkony a rozhodně se mnou počítají pro další část sezóny. K tomu, že v prvním zápase po zimní pauze proti Bruggám, jsem nebylani nominovaný, se nikdo nevyjádřil.

Tehdejší trenér Ariël Jacobs vám nevysvětlil proč jste najednou přestal hrát?
Ne. Vedení se mnou úplně přestalo komunikovat. Samozřejmě, že tam nějaký kontakt proběhl, ale to bylo pouze přes manažera a ten se nikdy konkrétně nevyjádřil.

Jakou roli jste zaujal v týmu do konce sezóny?
Byl jsem přeřazen do „béčka“, ale vlastně mi nikdy nikdo neřekl proč. Do „áčka“  mě opět povolali až na poslední dva zápasy ligy, kdy už měl Anderlecht titul jasný. Po posledním zápase jsem mluvil podruhé za mé působení v Belgii přímo s Jacobsem.

Jacobs s vámi tedy po celou dobu působení nemluvil?
Ne, přímo ne. Komunikace s trenérem probíhala pouze ohledně tréninku, nikdy o mé budoucnosti. Jacobs byl hodně zvláštní, mluvil pouze s několika vybranými hráči, kteří měli základní jedenáctku téměř jistou. Se mnou a s ostatními střídajícími hráči se téměř nebavil. Nikdy na tréninku nevtipkoval a neptal se na nic z osobního života. Řešil ryze profesní záležitosti.

Byl Bastenův přístup k hráčům jiný než měl Jacobs?
Ano, choval se úplně jinak. Alespoň pár vět prohodil se všemi hráči na každém tréninku. Nerozebíral pouze profesní věci, ale i osobní. Třeba s cizinci hodně probíral, jak zvládají adaptaci na novou kulturu. Po každém zápase dával prostor všem hráčům, aby zhodnotili zápas. Debatoval s námi i v kabině o přestávce. V Anderlechtu mluvil pouze trenér a hráči poslouchali.


Vojtěch Novotný
Vojtěch Novotný
Od malička jsem měl úplně jiné sny, než psát články a studovat obor Autorská žurnalistika. Občas se ale stává, že se život zapomene zeptat. Sny, až na jeden, už nesním. To, že v letním semestru 2014 píšu do domácí rubriky pro Generaci20, je taková malá výhra. Ve volném čase nejraději spím a sním o svých snech.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.